Láska na první pohled

Postava: Hráčka volejbalu
Místo: Vesnická cesta
Téma: Protiklady se přitahují.
První věta: Řekni mi pravdu!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ještě než začneme, rád bych Vám napsal něco osobách v tomto celkem šťastném příběhu.
Natálka byla krásná dívka, mohu si dovolit říct, že jedna z nejkrásnějších dívek na této Planetě. Bydlela v malinké vesničce Komárov a do školy dojížděla každé ráno autobusem, učila se cukrářkou, ale už během studia věděla, že toto řemeslo dělat nebude. Její život byl veselý, ráda se bavila a jakožto hráčka volejbalu, který chodila hrát do vedlejší vesnici chodila s kamarádkami ve volném času na diskotéky. Byla to opravdu veselá holka, která byla pro každou srandu a opravdu bylo těžké ji přehlédnout.

Pak tu byl Petr, který se nedávno přistěhoval právě do vesnice, kde bydlela i Natálka. Petr byl opravdu tichý chlapec, který měl problém oslovit dívku a celkově to byl introvert. Měl rád společnost, ale bylo pro něj složité poznat nové lidi a ještě těžší bylo právě oslovit dívku. Od mala vyrůstal ve městě, takže nebyl moc vesnický typ, na rozdíl od dívky.

Jednoho dne, jelikož byly letní prázdniny, se Petr vydal do vedlejší vesnice na nákup, právě do té vesnice, kde Natálka hrála pravidelně volejbal. Chlapec ještě moc neznal okolní cesty, tak se zeptal staršího pána, aby mu ukázal kudy se má vydat. Pán ukázal Petrovi cestu a tak se mohl vydat do obchodu. Ještě štěstí,že právě v tento den potkal tohoto pána,který ho nasměroval možná za něčím, čemu chlapec snad do té doby vůbec ani nevěřil. Petr ani neměl tušení koho ten den potká a jak moc mu změní život.

Petr došel do vedlejší vesnice a začal se ohlížet po obchodu, když v tom proti němu zjevila krásná dívka na zastaralé vesnické cestě, bohužel Petr jako obvykle dívku ani nepozdravil a pokračoval v cestě. Ne proto,že by byl třeba zlý a nezdvořilý,ale protože byl stydlivý. Pak se ale stalo právě něco zvláštního s čím chlapec vůbec nepočítal, dívka doběhla Petra a..... Teď už znáte alespoň trochu tyto dvě osoby, jejich povahy a i proto se můžeme pustit do samotného děje a vlastně i příběhu těchto mladých lidí.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
''Řekni mi pravdu!“,zakřičela drze dívka.

Chlapec se otočil a vůbec netušil, co má říct, jelikož dívku nikdy předtím neviděl a i proto nevěděl jak má odpovědět.

''Ahoj, dělám si srandu, co tu hledáš?''

''Ahoj, jdu z Komárova, přistěhovali jsme se a teď tu hledám krám'', odpověděl Petr a jak se dívka přiblížila, Petr si všiml těch krásných očí a možná ještě krásnějšího úsměvu.

''Můžu jít s tebou? Stejnak nemám co dělat a rovnou ti můžu ukázat, kde je ten obchod“.

''Jo určitě, to budu moc rád'', řekl Petr.

Tak Petr nakoupil a společně s Natálkou se vydal do Komárova. Poté co přišli do vesnice, Petr vyhodil nákup doma a strávil ještě nějaký čas s dívkou. Ani on sám nevěděl jak je to možné a vlastně tomu ani nevěřil ,ale během hodiny strávené s touto dívkou se mu změnil život. Samozřejmě ukecaná byla Natálka, ale Petr se v její společnosti rozpovídal,což na rozdíl právě od Naty bylo něco zvláštního.

''Tak jo, ahoj a děkuji za společnost“, řekla Natálka po přibližně hodině strávené s Petrem a dala mu na sebe kontakt.

''Ahoj,taky děkuji a rád tě znovu uvidím“, doprovodil ještě dívku domů a po cestě musel přemýšlet ,protože to co se stalo byl buď sen nebo prostě jen náhoda.

''Ahoj, budeš mít čas zítra? Já jen ,že mám zítra volejbal ve vedlejší vesnici , kde jsi byl dnes nakoupit,tak jestli budeš chtít ,můžeš mě doprovodit, ráda tě uvidím.''

Petr si přečetl zprávu a chvíli váhal jestli má jít nebo se nějak vymluvit,že nemá čas....Nakonec ale napsal
:''Jasně, budu čekat u tvého domu''

A tak se ráno opět potkali, po cestě na volejbal pokecali, Petr se podíval jak Natálka hraje volejbal a poté ji doprovodil domů. Bylo až neuvěřitelné jak takto povahově odlišní lidé si tak rychle začnou rozumět,ale oba dva si začali pravidelně psát a zhruba po čtrnácti dnech co Petr nemohl na dívku přestat myslet, se rozhodl ,že ji pozve na večeři.

''Není to brzo?, Co když mě už nebude chtít vidět? Vždyť jsme úplně jiný oba dva“,začal si Petr přehrávat všechny možné scénáře a váhal nad tím,jestli jí pozvat nebo ne.

Byl čtvrtek, tedy den kdy Petr doprovází Natálku na volejbal a cesta probíhala jako obvykle,když v tom se jeden z nich zastavil na již zmíněné zastaralé vesnické cestě.

''Tady jsem tě poprvé potkal a díky tomu jak jsi úžasná jsem tě mohl poznat, já bych asi do toho krámu šel sám jakej jsem idiot.''

''Moc si toho vážím,ale proč mi tohle říkáš? ''

''Protože jsem se do tebe zamiloval na první pohled a chtěl bych tě pozvat na večeři''
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
Možná jste teď čekaly pokračování, ale kdepak ,už není potřeba. Petr s Natálkou šel na večeři, všechno jí řekl a i díky tomu, že to zkusil a nenechal to jen tak, tak zjistil, že to nebyla jen náhoda ,když ho dívka oslovila. No,byla z toho láska jako trám a pokud dnes ještě žijí v Komárově ,tak každé ráno chodí po té dnes již opravené cestě kde se tenkrát poznali.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A co říct závěrem ? Asi jen to,že přeci jen možná existuje láska na první pohled a že protiklady v povaze každého člověka se mohou přitahovat.























:) :)

Komentáře

  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,794
    Dobrý! Vtipné a má to hlavu a patu. Ono není nijak snadné, podle čtyřech zadání vytvořit povídku. A opravdu mne dostal ten vysvětlující prolog... :)
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • PanVodkaPanVodka Komentářů: 2
    upraveno 20. říjen 2020
    Děkuji, snažil jsem se :) Je to první povídka co jsem napsal za cca 1,5 hodinky. Je to z části inspirace ze života a částečně fantazie z mojí hlavy
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,794
    Ale ano, je to dobrý, dobře se to čte. Jen si dej pozor na nějaká šroubovaná větná spojení. Zkus si jen tak pro sebe ten text přečíst nahlas a hned poznáš, kde to trochu skřípe. Asi bych ten text trochu učesal, něco opravil , třeba slovo - pokecali-, to tam je dost neústrojné. Ale jako nápad a celek palec nahoru.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.