Bez inspirace
Až mi dojdou verše, dojdou slova,
až nebudu mít zkrátka o čem psát,
až nezrodí se žádná báseň nová
a oheň inspirace nebude mě hřát.
Kam půjdu, kdo mě bude vést,
světem papíru a mlčenlivých vět,
když stále musím břímě tužky nést
a skrze tužku zkouším změnit svět?
Až zapomenu, co vlastně báseň znamená,
až jen čistý papír bude vyčítat,
že nezná slova, věty, písmena,
jenž by nejspíš kdysi mohl znát.
Až po inspiraci zbude jenom záchvěvu,
až i múza ode mne tvář odvrátí,
dojde mi, že přišla na návštěvu,
zmizela a už se nevrátí.
až nebudu mít zkrátka o čem psát,
až nezrodí se žádná báseň nová
a oheň inspirace nebude mě hřát.
Kam půjdu, kdo mě bude vést,
světem papíru a mlčenlivých vět,
když stále musím břímě tužky nést
a skrze tužku zkouším změnit svět?
Až zapomenu, co vlastně báseň znamená,
až jen čistý papír bude vyčítat,
že nezná slova, věty, písmena,
jenž by nejspíš kdysi mohl znát.
Až po inspiraci zbude jenom záchvěvu,
až i múza ode mne tvář odvrátí,
dojde mi, že přišla na návštěvu,
zmizela a už se nevrátí.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
Do téhle sekce moc často nezaloudím, přesto mi to dnes nedalo, nekouknout se. Je to už dlouho, co jsem se pokoušela psát básně a uvědomila si, že psát řádky spájené do veršů, není pro mě…
Přesto musím přiznat, že když jsem si tohle tvé dílko přečetla, zamrazilo mě v zátylku. Povedená a překrásná báseň. Moc se mi líbila…
"a skrze tužku zkouším změnit svět?" ta věta se mi moc líbí. Vystihuje nás, pisálky a básníky asi nejlíp, co myslíte?
Takže ještě jednou, vítej u nás a věř, že si s chutí přečteme tvoje další příspěvky
Trochu poezie nikoho nezabije. Vítám tě tu taky mezi námi a zkus třeba napsat nějakou prózu, je už známo z historie, že básníci uměli moc hezky psát příběhy.
Flaubert
A tohle je fajn, básnička, která pěkně šlape
První dvě sloky jsou skvělé
.....
Chiméro, děl jsi, co mi chceš?
Mluv: jsme tu sami pospolu.
Zradíš mne, opět unikneš,
Chiméro mého úkolu?
Zanikne opět lstivý dar,
máš, Chiméro, mne za blázna?
A probudím se mdlý a stár
do prachu, šedi, do prázdna?
Mlčela. Bledla. Mizela.
Z daleka, viděl's, kývá ti.
Tvé hrdlo úzkost sevřela.
Vrátí se. Kdy se navrátí?
.....
konec úryvku
Vzpomínám si, když jsem byla na prvním stupni, tak jsem vždycky obdivovala lidi, co umí takhle lehce psát a vytvářet verše, a sama jsem se pokoušela