Diskuze pro všechny: Co máte nejraději?

MikeHavliczek · 3. duben 2013

Diskuze zase trochu vázne a tak mě napadlo, že je potřeba vytvořit pár vláken, ke kterým se můžou vyjádřit všichni, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu či vyznání. :-)
Takže se vás táži, milí spolupisálci, co a jak nejraději píšete? Nebo čtete? A proč?

Mému srdci nejbližší je sci-fi. Ostatně za to může moje první přečtená kniha (když nepočítám všechny ty honzíkovy cesty nebo děti z bulerbynu). A tou byla Duna od Franka Herberta(v 10 letech!). Mistrovské dílo, obsahem a rozsáhlostí srovnatelná snad jen s Pánem Prstenů, kterého jsem přelouskal jen o rok později. I když v jisté části mého života ustoupilo sci-fi stranou, na úkor fantasy knihám, larpům a šermířským kláním, na "stará kolena" jsem si k němu zase našel cestu. Čestné místo v mé knihovně má především Isaac Asimov, ale nebráním se ani českým spisovatelům. Samozřejmě že fantasy tu má pořád své místo, s Terry Pratchettem v čele, ale sci-fi je proste sci-fi. :-)

Proto když přišlo na rozhodnutí v jaké stylu se bude odehrávat můj příběh, jestli sci-fi nebo fantasy, řekl jsem si: "A vlastně proč ne obojí?" Ona představa rytířů v lesklých zbrojích ženoucích se na svých vesmírných korábech do bitvy je docela lákavá :-) No tak jsem steampunk posunul ještě o pár století dál, z Viktoriánské éry do Anglie 13. století. Tedy minimálně jejich mentalitu a způsob života, protože pochybuju že měl Jindřich VII. hypermotory :-)

Lucie · 3. duben 2013

Děti z Bullerbynu bych nepodceňovala :-)
Sci-fi nečtu, snad něco kdysi dávno. Z fantasy mě uchvátil Pratchett, vždycky mě pobaví, zvláště díla s čarodějkama, jsem schopná se smát i nahlas. Většinou po něm šáhnu, když jsem vyšťavená a nejsem schopná číst nic složitějšího. Z Tolkiena jen Pán prstenů a Hobit, ostatní jsem nebyla schopná dočíst. Určitě Harry Potter.
Některé knihy nejsem schopná odložit, když je rozečtu - naposledy se mi to stalo s trilogií od Larssona. Do podobných severských trillerů ale poslední dobou nemám náladu.
Mám ráda Scarlett Thomas, z českých třeba Miloše Urbana / ne vždy mi sednou jeho konce /- fascinují mě jeho popisy staré Prahy.
Nedávno jsem přečetla pár povídek od Dahla - ty byly úžasný.

MikeHavliczek · 4. duben 2013

Larssonovo Milénium jsem přečetl relativně nedávno, bohužel až po tom co jsem shlédl film (ten původní, ne ten s divným Bondem) ale i tak se mi to moc líbilo.

U Pratchetta se neumím smát jinak než nahlas :-) Proto ho nečtu třeba cestou v tramvaji, páč na mě lidi divně koukaj. :-) Od něj mám nejraději sérii se Samem Elániem, to je drsňák podle mého gusta :-D

masenkamaskova · 5. duben 2013

Pro mě je nejoblíbenější žánr fantasy. Možná je to touhou tvořit nové světy, které se vymykají našemu chápání nebo touha utéct z tohohle světa někam, kde můžu utvářet vlastní pravidla.

Sci-fi se nebráním, nicméně psát bych ho nemohla. Pro mě je tento žánr moc o technologii a o velkých věcech, které jsou potřeba vysvětlit a pochopit...

Asi nejraději mám fantasy z jiného světa, který však není jako svět současný (počítače, televize atd.) ale jako historický, kde se objevují rytíři, dřevěné chaloupky, vaření na ohni a jízda na koni.....a napadlo by mě toho více, ale bylo by to na dlouho. Příkladem může být tetralogie příběhů o Eragonovi, které si našly místo v mé mysli a mezi oblíbenými knihami.

MikeHavliczek · 5. duben 2013

Eragon je fajn, ale jak už jsem psal v jiném příspěvku, strašně mě naštvalo jak "nezvládnul" příběh. Celá čtyřka byla tak....divná. Podle mě moc natahoval děj a vymklo se mu to z rukou.

Ale jako super příklad "historického" fantasy považuju sérii Hraničářův učeň. Flanagan má docela hezký styl psaní, dobře se to čte. První tři knihy jsem přečetl tentýž den. Je to spíš alternativní historie nežli čistokrevná fantasy (svět zcela bez magie, místy jen lehce). Takže pokud máš ráda koně, dřevěné chaloupky a vaření na ohni, tady si užiješ všeho dosytosti. :-D

Lucie · 6. duben 2013

Z Eragona mi taky zbývá dočíst poslední díl. Doposud se mi to sice líbilo - asi hlavně začátek - nadchlo mě propojení vztahu jezdce a draka, to je myslím na knize nejlepší. Příběh byl pro mě ale hodně předvídatelný. To nemám ráda, když dopředu tuším, co se bude dít dál.
Hraničářova učně jsem taky začala číst - asi to nebude špatné, ale nezaujalo mě to natolik, abych to dočetla. :-)
Podzemí se mi nelíbilo vůbec.
Takže z fantasy u mě vede Harry Potter / škoda, že je tak profláklej /, Pán prstenů a Pratchett.
A co postapokalyptické romány? Čtete? Byla jsem nadšená z Metra 2033...

Sabjor Vasilkova · 6. duben 2013

Pokud bych měl doporučit nějakou konkrétní knížku, tak asi především Kdo chytá v žitě od J.D.Salingera (právem jedna z nejčtenějších a nejvydávanějších knížek na světě), Tracyho tygra od Williama Saroyana, Pěnu dní od Borise Viana, Ženy od Charlese Bukowského, Les oběšených lišek od Arto Paasilinny (skvělá je i audiokniha), nebo Čtyřnohá vrána a jiné taškařice od Daniila Charmse.
Pro fanoušky fantasy/sci-fi například Sedmý syn od Orsona Scotta Carda.

Zajímavé pro mě bylo srovnání Fantastického pana lišáka od Roalda Dahla s animovaným filmem, který natočil Wes Anderson a příběh svým pohledem posunul o několik úrovní. Použil knihu jako námět k svému vlastnímu filmu.

Také teď čtu Nekonečný příběh od Michaela Endeho, i když je těžké zapomenout na tisíckrát viděný film a nechat se vlákat do vlastních představ. Na každý pád je to moc pěkně napsané.

Baví mě se vracet ke starým knížkám, jako například Don Quijote od Savedry, Krakatit od Čapka, Mechanický pomeranč od A. Burgesse (určitě znáte kubrickův film) či Egypťan Sinuhet Mika Waltariho.

Nevím, kdy se dostanu k Jo Nesb?vi a jeho bestsellerům, i když už je mám nakoupené v Kindlu, ale z detektivek mám nejraději asi Raymonda Chandlera. Když narazíte v antikvariátu na jeho povídky, neváhejte.
Říká se o něm, že založil moderní detektivní prózu. Autor skvělých dialogů a postavy Philipa Marlowe (který se v jistých ohledech může podobat i jízlivému veliteli Elániovi z Pratchettových knížek, kterého tu někdo zmiňoval).

O mojí literatuře napíšu poslední odstavec. Píšu stroze, krátce a bez rozmyslu. Mám rád nonsens a pohádkové knížky. Drama i dada.
Učitel mě v oponentuře k závěrečné práci přirovnal k několika mým nejoblíbenějším autorům, aniž by mě nazval epigonem a možná je to tak, že rádi píšeme to, co rádi čteme. Že čtení nás inspiruje k psaní. A naopak. Neumím to posoudit.

MikeHavliczek · 6. duben 2013

Lucie: Metro je super. A Piknik u cesty od Strugackych si četla? Není to sice typické post-apo, ale čte se to skvěle.

Sabjor: Nekonečný příběh jsem přečetl, ale stejně jako ty jsem se nedokázal odprostit od filmu, docela mě to mrzelo. Ale stejný problém mám teď i s Pánem Prstenů. Jen ho čtu, hned vidím scény z filmu takže knížku hned zavřu.

Lucie · 7. duben 2013

Ještě jsem zapomněla na Hunger games - z těch jsem byla nadšená / hlavně první druhý díl.../
Piknik u cesty zkusím...

Možná bych zase na doporučení Sabjor mohla vzít do ruky nějakou klasiku... vlastně nedávno jsem opětovně přečetla Tracyho tygra :-) Kdo chytá v žitě jsem četla kdysi dávno. Buď jsem to nepochopila, ale nepamatuju se, že bych měla chuť tu knihu číst znovu. Bukowského bych už si taky na noční stolek nepoložila.
určitě ale třeba Bulgakova ano.

jerrymungo · 18. duben 2013

Piknik u cesty je docela klasika a trochu mi bylo záhadou, že to kdysi za totality mohlo vyjít. A pak bouchnul Černobyl a získalo to úplně jiný význam. A od bratrů Strugackých mne hodně zaujala knížka Je těžké být bohem, taky čtená dost zamlada. A ze západní sci-fi samozřejmě Asimov Ocelové jeskyně a další díly, Frederick Pohl, A.C. Clarke a spousta dalších. Z našich zajímavý Neff, ze starších Babula, Troska a Běhounek. A hlavně Souček, můj tajný učitel, jak psát.
Zvláštní, k fantasy jsem nějak nepřilnul...

Alex Mysse · 22. květen 2013

Dodnes nezapomenu na Egypťana Sinuheta, Dunu, první díl z trilogie Moira, Pána prstenů, Hobita, a dvě knížky které jsem jako malé dítě miloval - Udatný Michele a kamarádka lednička a Cestopis s jezevčíkem

To vše však jde trochu stranou co jsem poznal Pratchetta a Asimova. Po nich už nějak jinak nahlížím na ostatní díla - máloco se mi líbí tak, jako od nich dvou. Teď už nemám sílu se k těm starým knihám vrátit. Asi z obavy že už mi nebudou připadat tak skvělé jako kdysi, a tím se ztratí ty nádherné vzpomínky co na ně mám.

MikeHavliczek · 22. květen 2013

To znám, čas od času se vrátím k nějaké starší knize a zjišťuju, že to kouzlo už pro mě ztratila. Tak ji raději vrátím do knihovny a vzpomínám na to, jak jsem ji četl poprvé. Ale pak jsou klasiky, které čtu pořád dokola. Třeba tu výše zmíněnou Dunu si přečtu alespoň jednou za rok:-D

Gennie · 6. červen 2013

U mě je to především fantasy, jak v psaní, tak i ve čtení. Důvod je jednoduchý-v tomto vlastně najdete kombinaci všech žánrů. Jak i romantiku, hororové scény, dobrodružství, občasně i nějaké sci-fi...Je to velice rozmanitý žánr, který, když je správně sepsaný, vás nikdy nenudí.
Ostatní žánry čtu jen výjimečně a už vůbec nepíšu. Sem tam si přečtu vyloženě dívčí román, dobrodružnou literaturu a párkrát jsem zkusila i horor, ale fantasy plné jednorožců, elfů a kouzel je mému srdci zkrátka nejbližší.

Lucie · 6. červen 2013

Tak jsem teď v krátké době přečetla Hypnotizéra od Larse Keplera a Murakamiho Norské dřevo. Z první knihy jsem si odnesla pocit, že Švédsko je země plná domácího skrývaného násilí a úchylů, z druhé, že Japonsko je země plná do sebe uzavřených sebevrahů. Moc jsem nepochopila, proč se Murakami stal tak kultovním autorem... i když se knížka čte pěkně, přijde mi nakonec poněkud prázdná. Vyvrátíte mi to někdo?

jerrymungo · 7. červen 2013

Máš pravdu švédská literatura, stejně jako ta japonská, je hodně odlišná našemu vnímání. U nás je móda švédských detektivek, ale já se do nich ani začíst nemůžu, dosáhle jsem stejného pocitu o zemi darebáků a mordýřů.
A japonská literutura mi trochu připomíná Aloise Jiráska, takové popisné a roztahané.
Ale nedá se generalizovat, když by si takový Japonec přečetl třeba Švejka, dojde k podobnému názoru o české zemi.

KateCernobila · 25. červen 2013

No, já musím úplně souhlasit s Gennie.
Fantasy zbožňuji, avšak hlavně poslední dobou jsem se nějak začetla i do sci-fi a rodinných románů od některých autorů, ale fantasy u mě stále vede (z důvodů, které za mně již vypsala Gennie, děkuji, nebudu tě kopírovat)...
Psaní jsem zatím jakožto začátečnice okusila pouze ono fantasy a na nic jiného si netroufám a nemyslím si, že bych si někdy troufla- mám totiž strašné tendence cpát všelicos nadpřirozeného (od bytostí až po kouzla) do každé druhé kapitoly (někdy absolutně do každé, mám-li ovšem od začátku fantasy záměr), bez odhledu na to, zda se to tam hodí.

kacenace · 15. září 2013

V poslední době ujíždím na severských autorech, ale přečtu si i historický román nebo ruskou klasiku. Přesto, že mám hodně ráda fantasy, nemusím Pána prstenů. Naprostá špička je pro mne Harry Potter a Píseň ledu a ohně. Můžu to číst pořád dokola a stejně tak se na to i dívat ve filmové podobě.
Co se mého vlastního psaní týče... jednou jsem zkusila pohádku a nakonec z toho byl horor, takže se do fantasy raději moc nepouštím. Ale mám v hlavě jednu vymazlenou, hodně temnou, fantasy postavu, tak jí možná jednou vdechnu život (až vymyslím i ten zbytek). smile

MikeHavliczek · 16. září 2013

Temný fantasy, to zní hodně lákavě. Rozhodně se na to těším. Mě z tohodle žánru asi nejvíc dostalo Vábení Stínů, od Jona Sprunka. Nevím, jestli se to dá kategorizovat jako fantasy, ale rozhodně mi to nepřišlo jako klasika plná rozesmátých veselých elfů, takže nejspíš ano smile

tasselhof · 24. září 2013

Na čtení teď ujíždím na Prachettovi: Dokonalý překlad. Jinak číst mě baví sci-fi a kyberpunk obzvláště.

Spisovatelsky jsem zjistil, že nejlíp umím napsat parodii, nebo komedii

MikeHavliczek · 24. září 2013

Ah, další Pratchettář, vítej, vítej smile

Tak se s nějakou komedií pochlub, poslední dobou moc veselých povídek nepřibylo smile

Pokrm · 25. září 2013

V poslední době každému doporučuji a neustále obdivuji "Nesmrtelnost" od Milana Kundery, kteroužto považuji za jeho majstrštyk, ačkoliv jsem ještě nečetl Nesnesitelnou lehkost bytí a pár povídek.

Podle příspěvků koukám, že je to tu samé fantasy a sci-fi. V těchto žánrech se moc neorientuju. Četl jsem cca dvanáct knih od Pratchetta, čtyři Stopařovy průvodce po galaxii (nebo galaxií? já nikdy nevím), pár Tolkienovek, nějakou povídku se Zaklínačem, Eragorn mě nebavil, za fanouška Harryho Pottera se taky nepovažuji a teď mám už hodně dlouho rozečtenou Nadaci od Asimova, se kterou jsem si bohužel dal až příliš velkou pauzu a špatně se mi k ní vrací (nevím kde jsem vlastně skončil).

Jo a někdo mi z fantasy doporučil "Další prima mýtus", což mě nudilo, zklamalo a vůbec znechutilo. Je to takové nemastné, neslané, bez zajímavého příběhu, humor to ani zdaleka nezachraňuje, příběh jak kdyby se nepříliš úspěšně vytvářel za chodu, přímočaré vypravování a vůbec. Tahle knížka mě od fantasy zase na dlouhou dobu vyléčí. Nechápu ta vysoká hodnocení - http://www.legie.info//kniha/113-dalsi-prima-mytus . Asi jsem divnej.

Ještě mám ze světa sci-fi jako záchodovou četbu knihu The Road od McCarthyho , kterou jsem si zakoupil, když jsem bloudil silně ovíněn po Praze. A koupil jsem si ji, já blbec, v angličtině.

Ohledně psaní nevím. Co mě napadne, to převedu na papír (ehm, do wordu). Proč se omezovat něčím, jako je žánr.

Možná čistokrevnou detektivku jsem ještě nepsal, jen pár detektivních prvků v určitých pracích.

MarketaR · 27. září 2013

Fantasťáků se nás tu sešlo hodně, ale nejen fantasy a sci-fi živ je fantasák. laugh

Já to ráda mxuju, někdy klasiku, někdy fantasy, někdy něco mezi.

Mými favority jsou: Malý princ, Snídaně u Tiffanyho, Sofiina volba, novely od Stephena Kinga (Tělo, Nadaný žák, Skryté okno do skryté zahrady, Srdce v Atlantidě, Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank...), Jonathan Strange a pan Norrell, všechno od Bradburyho, Nežádoucí efekt a mnohé další. Jo, a vyrůstala jsem na potterovkách. wink

Je mi v podstatě jedno, co čtu za žánr, ale musí mi sedět styl autora a taky zápletka. Pokud mě příběh nezaujme, nezachrání ho ani to, že je od mnou oblíbeného autora. wink

Zrovna teď mám ale před sebou hromadu povinné četby, confused

jerrymungo · 28. září 2013

Povinná četba, to byl odjakživa nejspolehlivější způsob, jak žáčkům znechutit jakékoli čtení. Tím, že mi třeba vnutili Babičku, pořádně jsem si ji přečetl až po mnoha letech.

lula · 11. prosinec 2013

Tak jsem tady objevila tohle zaprášené vlákno a příjemně se začetla do příspěvků. Koukám, že tady mám spřízněné duše. wink

I když častokrát mám problém jen vybrat si žánr. Já čtu takřka všechno, co mi přistane na stole, nebo v počítači. Přiznávám, že taky jsem odrostla na Tolkienovi a Potterovkách. Hraničáře od Flanagana jsem četla hned několikrát, ten se mi taky moc líbil. I když do jeho nové ságy Bratrstvo jsem se nějak nedokázala začíst. Přirozeně taky ještě Hvězdný prach a knížky Davida Gemmella. Těch jsem přečetla tolik, když jsem byla těhotná, že jsem nabyla pocit, že jsou všechny stejné, ale jeho Trója se mi moc líbila. Jo a v mé knihovně se najde i Eragon, i když si nejsem jistá, že bych ho ještě jednou někdy četla. Taky tady byla ještě Sága prokletých od Margit Sandemo, ale ty jsou přeloženy jenom 4 díly z, ani nevím, 46? confused

Ale abych nevypadala jako Fantasy-šílenec. Z té klasické záplavy bestsellerů mi učaroval Steve Barry, Steve Aten a jeho Megalodon a taky tady byla ještě serie Atlantídy od Grega Donegena, ani nevím, do jakého žánru je zařadit. Kdo je četl, třeba mi pomůže. cool

No a taky nepohrdnu klasikou v podání Erich Maria Remarque a Ladislava Mňačka. A české spisovatele taky žeru…

Vzato kolem a kolem, mé psaní je stejné. Píšu, co mi přijde na mysl, stejně jako čtu, co mi přistane na stole… I když ty tajemné bytůstky z neznámých světů často vyhrávají… laugh

jerrymungo · 11. prosinec 2013

Tak to jsi můj člověk - Steve Berry, Steve Alten a Atlantida, to je i moje radost. Kromě toho bych sem přihodil I Childa+Prestona a možná by tě zaujala trilogie Zhoubný kmen. Napsali ji Guillermo Del Toro a Chuck Hogan a je docela neznámá, nicméně se to čte na jeden zátah. Tohle bych zařadil asi do žánru sci-fi thrilleru.

A dnes jsem v prodejně Levných knih narazil na knihu za dvacet devět korun, která se jmenuje Prostředek. A několik desítek amerických spisovatelů tam vypráví o tom, jak stvořili svého hlavního hrdinu a někdy nechají mluvit i je. Moc zajímavé čtení a příjemné nakouknutí pod cizí pokličku.

gaby · 11. leden 2014

Ahoj Jerry,

nevím, jestli myslíme stejnou knihu, ale ta co jsem koupila v LK já, se jmenuje PŘEHLÍDKA, sestavil ji nějaký Penzler,

asi taky nějaký US mystery pisálek laugh

, a musím říct, že se hodně dobře čte.

Le fille Ash · 11. leden 2014

Chmm.. hmm.. nalézám zajímavou diskusi.. a tak neodolám. Co říci? Mému srdci je nejbližší fantasy. Už asi jednoduše proto, že žiji ve vlastním světě plném snů, představ.. jsem tak trochu romantička.. atd. atd. a vzhledem k tomu že jsem propadla lásce k mečům a lukům, tak mne to táhne i za hrady a zámky, rytíři a bájnými zvířaty.. mám ráda to magično, které se nad tím vznáší. Proto o takových věcech ráda čtu (vede samozřejmě Pán prstenů), ale samozřejmě stejně ráda i píšu.

Sci-fi jsem sice tolik "nežrala", ale také mi nebylo úplně vzdálené. Zase. Fantastické myšlenky jím procházejí od kořenů až po nejsvrchnější lístečky (tedy, pardon, v tomhle případě spíše drátky a kontakty) a protože techniku (em, a techniky, ale to jsem neřekla!) já ráda, brzy jsem sci-fi začala přicházet pořád více na chuť. Takže Star Gate? Star Wars? Doctor Who? Ano! 100% ano! (Jedna velká omluva za "ne tak úplně literární" příklady..).

Ale co se týče povídek ze života, těmi samozřejmě nepohrdnu. Jen mi jejich psaní tolik nejde. Tady vedou potom dobrodružné příběhy (jako malá jsem přelouskala všechny tři knížky Rychlých šípů a samozřejmě několik Mayovek.. a další jim podobné..) A samozřejmě jsem totálně a naprosto propadla veškerému Sherlockovi..

A co nemusím? Nemusím moc historické romány.. a "romanťárny".. a toť asi ke mně vše..

Trigatron · 11. leden 2014

A já se přidám. Sleduji a čtu poměrně málo, takže skoro vše, co píšu, vychází z mé zvrhlé fantazie. A tak trochu i z toho, co tu a tam vidím na artworku.

Scifi, převážně Star Wars, Doctor who, Star Gate, nějaké ty komedie a parodie, fantasy třeba Pán Prstenů (i když dřív jsem přečetl knihu, než byl v kinech film), Dračí srdce...

No a jinak... mám nejraději, když můžu něco kreslit, v klidu si číst, z jídla asi lasagne nebo grilované maso (to, narozdíl od lasagní technicky zvládnu i připravit) a ještě nesmím zapomenout zmínit kostýmy (prozatím Otto von Schrecklich (Zeměplocha), 10th Doctor (Doctor Who) a Imperial Security Bureau officer [rozpracované] (Star Wars)) a jejich nošení do běžné reality (do divadla, do práce...).

MarketaR · 11. leden 2014

Ash, Trigatron: Tak mám pocit, že tu skvěle zapadnete. Sficistů a fantazáků tu pár (a já hrdě mezi nimi) - vždyť ten žánr je prostě úžasnej. Bohužel si to nemyslí na akademické půdě, kde mě s diplomkou o fantasy poslali tam, kde slunce nesvítí. Ignoranti. laugh

Trigatron: Nechápu, jak můžeš tak dobře psát, když tolik nečteš. Asi přirozený talent. wink

MikeHavliczek · 11. leden 2014

Doufám, že vy dva pojedete na sraz, protože jak řekla Markétka, zapadnete skvěle laugh

Le fille Ash · 11. leden 2014

Sraz.. kdy? Kde? Jak?

Stačí říci, a nějak to snad vymyslíme..

Diskuze pro všechny: Co máte nejraději?

Komentáře