Výlohy

RehakJosefRehakJosef Komentářů: 3
upraveno 9. říjen 2012 v Povídky
Josef Řehák

VÝLOHY

Kroky na širokých chodnících se táhle rozléhaly a lampy podél cest se na horizontu slévaly do jedné.Jen posledních pár oken svítilo do tmy a v dálce zněl alarm auta. Miluju noční město, pomyslel si Charles. Sám bloudil městem v tuhle nekřesťanskou hodinu a ani fakt, že jsou čtyři ráno, ho nenutil myslet na spánek. Jedna výloha za druhou se míhala po jeho boku a ačkoli každá byla jiná, všechny mu přišly stejně fádní. Oblečení, elektronika, hospoda, herna, zlatnictví, fast food. Oblečení, elektronika, hospoda, herna, zlatnictví, fast food... stále dokola. V tom se zastavil u výlohy a zamyslel se: Proč jsou výlohy plné toho, co nepotřebujeme? Proč jak ovečky kupujeme, co nám podstrčí, a preferujeme, co jiní doporučují? Proč známe víc reklamních sloganů než pořekadel? Protoč, jsme stádo... kdo se trhne je štastnej a zavrhnutej a kdo dupe se zbytkem, stále jen štěstí hledá. Šel dál a stačilo pohlednout o trochu výš než je prosklené komerční přízemí budov a ironicky se usmál. Tam nahoře bylo to, co stálo za to. Domy, jež tam stály už x let a zažily desítky krámků v přízemí. Lampy osvěcely fasády domů, podokenní římsy a plastiky na štítech. Domy působily klidně. Ve dne i v noci tím samým dojmem. Nehledě na to, kolik lidí se dole prohání, a nehledě na to, co se děje za jejich zdmi. O kousek výše viděl podzimní holé koruny stromů, na kterých se z posledních sil držely zbylé listy. Taky působily klidně, ale žily. Nikdo je nevnímá a kdoví, jestli oni vnímají nás, ale také stárnou a chřadnou, jen si na tom nemají kde stěžovat. A nebe? Sám moc dobře věděl, jak náladové je. Ale kdo nemá radost z modré slunečné oblohy? A koho nefascinují hvězdy za jasných nocí? Charlese ano. Založil ruce do kapes a kráčel dál. Opět jen šel, bez cíle a poslání a nad ničím už nepřemýšlel. Kráčel ale s vědomím, že vše má svou cenu, ale ne vždy víme, čeho si vážit a jak na co pohlížet. Byl rád, že ještě umí vnímat i něco jiného než život prosklených výloh, byl rád, že se ještě umí radovat z maličkostí. Koneckonců doceňovat neoceněné je jeho záliba. Stačí vidět a ne jen koukat.

Komentáře

  • Ahoj,musím říct,že se mi to líbí.Je to takové procítěné..Zaujalo mě,jak popisuje to,co kolem sebe má,jak to vnímá,co cítí..
    Jen tak dál,doufám,že budeš pokračovat,těším se,až přidáš něco dalšího :)
  • Děkuji moc.Tak já du něco přidat .) Budu rád za další názor :)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.