Melancholické nálady

TANČÍCÍ DÉŠŤ
Pozoruji kapky deště,
k zemi se snáší níž a níž.
Že by chtěly ještě výš?
Co vymyslí si příště?
Jak tak letí dolů vzduchem,
proráží si tiše cestu.
Světlo se v nich odráží
a putuje dál širým světem.
Tančí kolem dokola,
polka, valčík, mazurka,
hlava se jim točí.
Energie roztočila
malá vodní tělíčka,
duhou svítí jejich oči.
NAD MLHOU SE ZPÍVÁ
Kapky rosy stoupají,
vypařují svoje tělo.
Slunce je láká potají,
jak nad vše by je chtělo.
Hlasů takřka sametových
ozývá se melodie.
Mlha zpívá, asi neví,
že si skládá symfonie.
Tónů hlas a hlasů pár,
dlouho že nic nezahrála,
napravit to chce.
Zpívá dále, zpívá dál
všechno, co si mžením přála,
a ono to jde.
SVĚT ZA ZAPADAJÍCÍM SLUNCEM
Až tam se vydám, daleko,
kde slunce rudé zapadá.
Tam povyskočím malinko,
ne veliká je zábrana.
Přes mraky obzor přelétnu
do dálky nocí, dnů.
Snad hvězdu žhnoucí zahlédnu,
až vtáhne mě do bludů, snů.
Svět další přijde,
půjdu mu vstříc
do temnot nebo světel.
Pozoruji kapky deště,
k zemi se snáší níž a níž.
Že by chtěly ještě výš?
Co vymyslí si příště?
Jak tak letí dolů vzduchem,
proráží si tiše cestu.
Světlo se v nich odráží
a putuje dál širým světem.
Tančí kolem dokola,
polka, valčík, mazurka,
hlava se jim točí.
Energie roztočila
malá vodní tělíčka,
duhou svítí jejich oči.
NAD MLHOU SE ZPÍVÁ
Kapky rosy stoupají,
vypařují svoje tělo.
Slunce je láká potají,
jak nad vše by je chtělo.
Hlasů takřka sametových
ozývá se melodie.
Mlha zpívá, asi neví,
že si skládá symfonie.
Tónů hlas a hlasů pár,
dlouho že nic nezahrála,
napravit to chce.
Zpívá dále, zpívá dál
všechno, co si mžením přála,
a ono to jde.
SVĚT ZA ZAPADAJÍCÍM SLUNCEM
Až tam se vydám, daleko,
kde slunce rudé zapadá.
Tam povyskočím malinko,
ne veliká je zábrana.
Přes mraky obzor přelétnu
do dálky nocí, dnů.
Snad hvězdu žhnoucí zahlédnu,
až vtáhne mě do bludů, snů.
Svět další přijde,
půjdu mu vstříc
do temnot nebo světel.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
Ale jako naprostému laikovi se mi to líbí.
Já osobně, pokud jde o poezii, mám rád třeba Nezvala, třeba Edison, a nebo Praha s prsty deště, to je pro mne pochoutka.
Flaubert
Já poezii moc nečtu, přece jenom té "lepší" tolik nerozumím. Líbila se mi taková jednoduchá od jednoho psavce, se kterým jsem se seznámila na vyhlášení soutěže. Úplně jednoduchá a přitom super
o psaní jinak...
Ale já jsem spíš na takovou tu vyprávěcí poezii. Proto třeba Nezval a ty jeho ranější sbírky básní. Ale jinak fakt krutý laik, co poezii nějak cíleně nevyhledává a moc jí nerozumí.
Flaubert
o psaní jinak...