Sex v knihách

Potýkám se teď se závažným rozhodnutím - ano, či ne.
A jelikož tahle sekce už dlouho zahálela...lela...lela...lela... rozhodl jsem se hodit svůj problém na někoho jiného
Takže, co vy si o tom myslíte? Kdy je to vkusné, kde to napomůže ději a kdy už se z toho stává laciné porno? Četl jsem mnoho knih, kde se více či méně otevřeně mluvilo o podobných věcech. Například si nedovedu představit, že by se Geralt z Rivie neproš****al půlkou příběhu. Na druhou stranu, hodně lidí považuje Zaklínače právě kvůli tomuhle za nechutnou knihu.
P.S.: Pokud budete mít nutkavou potřebu psát sem nějakou názornou ukázku, tak prosím do
A jelikož tahle sekce už dlouho zahálela...lela...lela...lela... rozhodl jsem se hodit svůj problém na někoho jiného

Takže, co vy si o tom myslíte? Kdy je to vkusné, kde to napomůže ději a kdy už se z toho stává laciné porno? Četl jsem mnoho knih, kde se více či méně otevřeně mluvilo o podobných věcech. Například si nedovedu představit, že by se Geralt z Rivie neproš****al půlkou příběhu. Na druhou stranu, hodně lidí považuje Zaklínače právě kvůli tomuhle za nechutnou knihu.
P.S.: Pokud budete mít nutkavou potřebu psát sem nějakou názornou ukázku, tak prosím do
spoileru
, díky. Nakonec, chodí sem i mladší 
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
A když to bude pohádka pro dospělé o sexuchtivém indiánovi, tak to tam bude muset být všechno. Hlavně aby to bylo dobrý a dobře se to četlo cílové skupině čtenářů. Toť podle mne jediný použitelný zákon.
Flaubert
Odstíny nemám na mysli, zaplnily pouze díru na trhnu, sexuální scény po chvíli opravdu nudí.
V klasické literatuře se najdou daleko lepší. Možná se donutím přepsat nějaké úryvky do přílohy.
Ale víte co je smutný? Jak jedna pitomá kniha může změnit vnímání lidí na knihy. Řeknu sex v literatuře a hned někdo zmíní tu ohavnost
Jo, Wilde je klasik, jeden z těch, co se dají číst a který mám ráda.
Zkrátka, když to tam sedí, tak jo.
A také záleží jak je o sexu psáno, někam se hodí víc náznaky, jinde je vhodnější to vzít víc napřímo.
Řekl bych, že je to prostě kniha od knihy...
P. S. Pokud jde o Lady Fuckingham, tak prý se sice autorství Wildovi připisuje, ale není to tak jisté. I česká wikipedie k tomu říká: V českých zdrojích je mu též někdy připisováno autorství krátké erotické novely Lady Fuckingham (Lady Pokingham, Or They All Do It). Ta anonymně vycházela v letech 1879–1880 na pokračování v britském časopise The Pearl. V zahraničích vydáních však není Wildovo autorství zmiňováno...
Ale, vážně, když se to tam hodí, tak je to jen k užitku, ale určitě ne nic moc přehnaného. Kdyby člověk chtěl, tak si prostě přečte porno. A současně taky nemám na mysli ty keci červené knihovny plné metafor a přirovnání k různým potravinám a co já vím k čemu… Něco co nakopne děj a připlíží čitateli postavy, to můžu…
BTW: Jsem ráda, jak tady pořád zakopáváte o Fifty Shades. Bohužel pokaždé mi to připomene to temné období, kdy jsem se do té knížky pustila i já. Dokonce jsem přečetla celou první část i něco z druhé, protože jsem pořád čekala, že se to možná zlepší. Ale ne… Teď se na to snažím zapomenout… Ještěže jsem to četla jak E-book a nekupovala jsem si to…
Občas taková nevinná zmínka po akci, nějaká vzpomínka, tři slova, kopnou do břicha víc, než tři stránky laciné vycpávky.
A to, jestli sex patří do knihy záleží na tom, jestli se hodí do tvého příběhu. Máš tam dva lidi, mezi kterými to jiskří a vpodstatě se dají dohromady? Pak by možná bylo spíš divné, kdyby se k sexu dřív, či později nedobrali - lidi už takoví přece jsou, ne? Pokud k sexu nedojde ( a nemusí tam být nutně popsán, ale mělo by se vědět, že se někdy někde odehrál), pak ti dva musejí mít nějaký opravdu pochopitelný a dobrý důvod, proč se to nestalo. Protože k tomu, aby se to stalo, stačí našemu živočišnému druhu důvody i hodně blbé.
JInak se mi líbila Pustina, tak doufám, že se dozvím víc o díle, pro které jsi založil tohle vlákno... (O:
PS: Díky za ně, protože to aktuálně řeším taky. Tak mi to aspoň pomohlo utřídit si myšlenky a ujasnit si, co vlastně chci.
Pokud jde o partnerskou lásku či nějaký romantický románek v příběhu, tak ten osobně také k dobrému příběhu nepotřebuji (pokud je tam jen pro to, aby tam byl). Hodně však záleží na samotném příběhu - kde, kdy a jak se příběh odehrává apod. Někde prostě vztahová (partnerská) linie pomáhá dotvářet osobnost hrdiny nebo třeba i zlehčit vyznění, ale někde jenaopak naprosto zbytečná.
Věřím tedy, že nebudeš se svým názorem jediná :-)
Vďaka za privítanie.
Som rada, že niekto zdieľa môj názor na romániky v príbehoch. Inak, komplexnejšie sa o téme zbytočnej romantiky rozpisujem tu, ak by mal niekto záujem. Chcem napísať aj úvahu ohľadom sexu v knihách, ale nejako som sa k tomu ešte nedostala. Aj preto, že v literatúre je toľko iných otázok, nad ktorými sa dá zamýšľať.
Se sexem v literatuře to je trochu ošidné, musí se to prostě umět. Dá se sklouznout velice rychle k nějaké laciné erotice, která je samoúčelná a nesedí tam. Ale jako ústrojná část příběhu, která děj posunuje vpřed, to beru.
Je pravda, že já jsem se s potřebou právě tohoto žánru ve své tvorbě nějak nesetkal, dost často jsem používal jen náznaky. A vystačím si zatím s čerty a anděly...
Flaubert