Poslední dopis

masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
upraveno 26. leden 2014 v Povídky
Po dlouhé době zase sbírám odvahu, abych vám něco předhodila laugh

Jednou jsem přemýšlela, co by asi napsal člověk, který umírá, protože položil život za někoho jiného. Těžko říct, kde se ve mně vzalo tolik pesimismu, abych napsala špatný konec...ale nejsou jen ty dobré. A hned na začátku chci objasnit, že jméno pisatel dopisu není ten spisovatel Thomas Hardy (snad mi prominete, že ho neznám), ale pouze někdo obyčejný a, jak plyne z dopisu, zapomenutý.



   Pokud tohle někdo bude číst, je jasné, že jsem zapomenutý. Protože tenhle dopis tu byl tak dlouho, že už ani není možné, aby mě někdo znal. Muselo trvat roky, než se dostal ven. Než vyplaval na hladinu a nechal se unášet proudem. Vězte, že tento příběh měl vstoupit do dějin. Nestalo se tak a nejspíš ani nestane. Tak aspoň teď a tady si ho někdo přečte.

   Hory jsou zrádné. Stejně jako voda. Unesou vás svou krásou a najednou ztratíte půdu pod nohama a všechno zmizí. Padáte a propadáte se. Padal jsem a propadal se. Ta skála byla tak vysoká, že jsem měl pocit, jako bych letěl. Pak jsem dopadl sem, ani nevím, jak je možné, že jsem to přežil. Nevím, kde ležím, jestli v trávě nebo na kamení, ale všude je moje krev. Píšu a píšu, protože tohle je jediná možnost, jak někomu dát vědět, co se stalo.

   Stál jsem nahoře a stála tam ona. Chtěla skočit. Chtěla se zabít. Takhle to být nemělo, věděl jsem to. Skočil jsem za ní ve chvíli, kdy už jednou nohou visela ve vzduchu. Myslel jsem, že tohle není možné. Že není možné, abych tam spadl, když ji zachráním. Jak se to vůbec mohlo stát? Seběhlo se to tak rychle.

   Chytil jsem ji za ruku a stáhl zpátky. Asi moc velkou silou, protože jsem se převážil místo ní. Převážil jsem se přes okraj a ztratil půdu pod nohama. Dívala se na mě. Dívala se mi do očí, ale ani se nepohnula. Stála tam, zmrazená, a nepomohla mi. Vyhrkly mi slzy do očí. Nikdy jsem nemyslel, že za někoho nasadím život. Najednou je to tady a já necítím nic. Žádné uspokojení. Zachránil jsem jeden život, ale na úkor toho svého. Nepřipadá mi to jako hrdinství. Připadám si jako pitomec. Ona chtěla zemřít. Já ne. Přesto tady ležím a umírám.

   Jen abyste to věděli – jmenuji se Hardy. Thomas Hardy.
Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
o psaní jinak...

Komentáře

  • lulalula Komentářů: 99
    Když už jsem tady, rovnou jsem si přečetla i tohle…wink

     Moc dobrý nápad… Vím si představit, že bych si myslela něco podobného, kdybych umírala místo sebevraha… paráda….

     Jen mi tam moc nesedí to zapomnění… Myslím tím, že by asi netrvalo tak dlouho najít ho, když se na něj dívala ta ženská, co chtěla skočit. Ale třeba se mýlím…wink

     Jinak to byla malinka, dokonce na mě nepůsobila ani tak smutně jak jsem předpokládala… wink
  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
    Díky Lulo, je to taková miniatura, že se až divím, jak se mi povedlo sepsat něco smysluplného a přitom krátkého laugh

    Zapomnění prostě patřilo k příběhu...co víš (ani já nevím laugh), třeba si ta ženská jen vybrala jinou skálu a skočila i tak...sama jsem o tom zas tolik nepřemýšlela wink
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
    o psaní jinak...

  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Mně se ta miniatura líbí. Přepis myšlenek umírajícího. Ten pocit nespravedlnosti. Jako myšlenky bych to, ale i nechal wink Už bych tam necpal, že se jedná o dopis, ten mi tam přijde jako něco navíc, co už je zbytečné (navíc mi  moc nesedí představa, že si leží v tratolišti krve, polámaný a ještě něco sepisuje).
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Výborná atmosférická miniatura. Vojta má konkurentku. laugh

    Myslím, že povídka by lépe vyzněla, kdyby zmizely narážky na to, že je to dopis (jak píše Mirek). A třeba i poslední větu bych změnila v obyčejný podpis. Čtenář si to všechny domyslí. wink A stejně jak píše Mirek (nechce papouškovat, ale taky mě to napadlo), že mrtvoly dopisy nepíšou, leda by se z něj pak stala zombie nebo upír (jako v Temných stínech od Burtona). wink
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    No vida, dobrá miniaturka. Nápad je to skvělý, ale, stejně jako ostatním, mi nesedí forma jakoby dopisu. Představuji si, kdybych třeba uklouzl na náledí a ležel na zemi, asi by se mi nechtělo nic sepisovat a to bych byl ještě relativně zdravý...wink Ležím a umírám a přitom ještě cosi píšu...  A vůbec, napsat ještě svoje jméno, aby to všichni věděli, to je trochu navíc.

    Protože ale je to dobrý nápad, co kdybys to zpracovala jako jakýsi monolog odlétající duše, která opouští mrtvé tělo. A začal bych třeba větou

     Jen abyste to věděli – jmenoval jsem se se Hardy. Thomas Hardy.

    A připsat nějaký překvapivý závěr a tahle povídečka určitě prokoukne, dej na mne!laugh
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
    Jak tak na to koukám, asi Karla se moc snažila, aby to vyznělo reálně, že to tam tak docela nesedí a je to trochu přitažené za vlasy laugh Jako koncepce dopisu to vznikalo od začátku a mně samotné to připadalo vcelku v pohodě, ale asi je to trochu nepatřičné...možná s tím zkusím ještě něco udělat, ten tvůj nápad, Jerry, mi vnuknul nápad laugh
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
    o psaní jinak...

  • LucieLucie Komentářů: 421
    To je teda brilantní nápad - umřít místo sebevraha. A ty pocity jsou taky skvěle vyjádřené, ta prázdnota - "připadám si jako pitomec"
     Hm, opravdu dobrý, kde se tohle bere v tak mlaďounké holce?laugh

    Osobně moc doufám, že to přepracuješ tak, jak ti navrhovali ostatní, protože tenhle nápad by si to opravdu zasloužil / podle mě to zpracování opravdu neodpovídá tomu, co za jinak skvělé texty jsi schopná napsat/ a dáš jsem finální verzi.wink  !


  • masenkamaskovamasenkamaskova Komentářů: 296
    Díky Lucí, občas se sama sebe ptám, kde se to ve mně bere...zvlášť občasné hříšné myšlenky, třeba když jsem začala tvořit jednu postavu a hned jsem věděla, že musí umřít, zbývalo už jen doplnit jak...

    Zkusím se toho chytit, jen si nejsem jistá, kam se to bude ubírat...no, pokusím se laugh
    Psaní je cesta jak zažít to, co se vám v reálném životě nemůže stát.
    o psaní jinak...

Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.