Společný příběh - diskuze
MikeHavliczek
Komentářů: 882
Tak sem s návrhy. Už tu něco padlo loni v létě, ale rád bych to shrnul hezky všechno v jednom vlákně, aby to bylo přehledné. Pravidla i detaily pak budu vkládat zpět do prvního příspěvku.
Rozsah: min. jedna normostrana, maximum pak čtyři normostrany. (jedna normostrana je 1800 znaků, cca. 250 slov)
Díky Markétce za její stručný výtah z děje.
Hlavní hrdina:
Rozsah: min. jedna normostrana, maximum pak čtyři normostrany. (jedna normostrana je 1800 znaků, cca. 250 slov)
Díky Markétce za její stručný výtah z děje.
Hlavní hrdina:
- říká si Radek (což není jeho opravdové jméno)
- má kytaru, která je tím jediným, co mu ze starého života zbylo, uvnitř je izolepa
- má něco jako „zranění z války“
- moc toho nenamluví (bývalo to tak vždy nebo až od jisté doby?), vyhýbá se povídání o sobě
- snaží se uniknout před minulostí co nejdál
- když hraje na kytaru, vzpomíná, jak hrál nějaké dívce (Verča? sestra? kamarádka? přítelkyně? nebo někdo úplně jiný?)
- když se potřebuje uklidnit po noční můře, nejlépe zabírá se projít
- jeho minulost není úplně čistá (násilné chování? nebo něco jiného?)
- vyhne se policejnímu výslechu (proč? měl v minulosti nějaké problémy nebo se mu prostě jen nechtělo?)
- nemá nouzi o peníze, na účet mu každý měsíc chodí 1300 euro z francouzské banky Crédit Lyonnais
- v kapse košile nosí kreditku, prázdnou nábojnici a odznáček Legion Etrangére - Cizinecké legie, která má s velkou pravděpodobností co dělat s Radkovou minulostí
- potrpí si na své nezávislosti
- na zádech má jizvu - před více než třemi roky ho ve vážném stavu (podle Vaška byl "na cucky") přivezla cizí sanitka, pro Vaška to byl nejzáhadnější případ (nikdo nevěděl, co se mu stalo a kde, nikdo ho nepřišel navštívit, Radek sám skoro nepromluvil a nakonec po měsíci utekl z nemocnice)
- nosí v batohu pistoli, pětačtyřicítku Sig Sauer a satelitní telefon, na který se mu po dlouhé době ozval kdosi francouzsky mluvící
- Radka zranil při práci pro Cizineckou legii v Bangui granát, odtud má jizvu na zádech
- jeho pravé jméno je Martin Bartoš (?)
- trpí nočními můrami, ve kterých se mu zdá o očích plných bolesti a slyší ženský výkřik - nějaká dívka či žena jménem Verča spadla z mostu pod vlak a byla to Radkova vina - všichni si ale mysleli, že to byla nehoda
- když se Radek přiopije, má problémy se sebeovládáním (viz "nehoda" na mostě)
- v pražském bytě leží roztrhané třičko od krve (co se stalo, když tam byl Radek naposledy?)
- v kytaře je paměťová karta (nebo něco takového), co může Radkovi buďto život zlepšit nebo zničit
- Příběh začíná v dubnu. Radek dorazí do Lhoty, seznámí se s průvodčím Bohdanem Gašparem, který mu nabídne přespání
- Bohdan dovede Radka domů, seznámí ho se svou ženou Jiřkou - jejich snaha dozvědět se o Radkovi něco víc ale selže
- Radek se rozloučí s Bohdanem, potřebuje se po noční můře projít a tak vyrazí z Lhoty pěšky, až dojde k rozcestí, kde nastoupí do autobusu.
- Dojede do města na nádraží, kde se stane svědkem „přepadení“mladého párů. Rozhodne se zasáhnout.
- Bitku přeruší policisté. Řeknou Radkovi, ať zůstane na místě, ale ten se radši vypaří a rozhodne se znovu popojet. Na nádraží potká dívku a jejího bratra, kteří byli obětmi útoku.
- Radek si popovídá se Simonou a Davidem, ale rozhodne se do vlaku s nimi nenastoupit. Provede kontrolu financí a v restauraci se setká s primářem chirurgie Vaškem Trnkou (a možná je to už podruhé), který mu nabídne pomoc s nalomenou vřetenní kostí.
- Vašek dovede Radka do nemocnice a ošetří mu ruku. Když se Radek shýbne pro věci, Vašek uvidí na jeho zádech jizvu a vzpomene si, kde a kdy se potkali. Pozve ho do hospůdky, kde mu chce vyprávět příběh o jejich setkání.
- Po neúspěšném pokusu utéct, jdou Radek s Vaškem přece jen na jedno. Vašek Radkovi vypráví o jejich setkání. Radek pocítí výčitky svědomí a možná se chystá Vaškovi vyprávět, co se doopravdy stalo.
- Radek se chystá vyprávět Vaškovi svůj příběh, ale přeruší ho vyzvánění. V telefonu se ozve francouzsky mluvící hlas a sdělí Radkovi, že si má vyzvednout informace z nějaké schránky. Ten hlas na druhé straně naznačuje, že byl nejspíš odhalen. Nakonec Radek spolu s Vaškem zamíří do Prahy a Vaškovo chování se zdá být podezřelé.
- Na cestě do Prahy se rozpovídá Vašek, o tom, co dělal před tím, než se stal primářem chirurgie. Byl na stáži v Marseille jako sekundář na chirurgii, kam často vozili zraněné vojáky z Cizinecké legie. Právě tam přivezli Radka. Radek se pak rozpovídá podrobněji o akci v Bangui. Když zastaví na benzince, Vaška někdo postřelí a ujede. Vašek zatím žije, odveze si ho sanitka. Radka vyslýchá policie, ale ten už si vymyslel neprůstřelnou lživou historku. Ještě zjistí, že měl Vašek v autě pistoli, a pak pokračuje v cestě do Prahy spolu s kamioňákem.
- Radek při cestě do Prahy vzpomíná, co se tehdy stalo na mostě. Opil se a při pokusu znásilnit Verču (kamarádku?) se stala nehoda - Verča spadla z mostu pod vlak - což byla jen a jen Radkova vina.
- Radek se vydá do pražského bytu, kde ho ale překvapí dva chlápci.
- Ukáže se, že to nejsou vycvičené gorily, ale někdo si na ulici odchytl dva trouby a zaplatil jim, aby obrátili byt vzhůru nohama pro výstrahu. Když se Radek chystá vypadnout v jejich autě, vyletí do vzduchu (auto, ne Radek
).
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
Jen bych osvěžil, co jsme si tenkrát domlouvali. Buď nasadíme téma, nebo něco jako první kapitolku s tím, že koho ten text inspiruje, bude moci dodat jakkoli dlouhé pokračování. Tím by jsme se docela vyřádili a sepsali jakési kolektivní dílo, tak dlouhé, dokud nás to bude bavit.
Flaubert
Flaubert
To teď píšu, takže bych se měl od čeho odrazit
Uvidíme ten limit, víte přece, že se nad dvě stránky nedostanu
Jako minimum bych dal alespoň pět set slov. To je cca jedna stránka A4. To maximum bych až tak moc neomezoval, ale tak něco mezi 1-4 stránkama by bylo ideál. Tzn 500-2500 slov. Samozřejmě to nebudou závazný pravidla, ale jak říkáš, aby se tu neobjevila odfláknutá kapitola od třiceti slovech, nebo výpravný epos o milionu znaků
Téma - příběh o spisovatelském nadšenci z nejmenovaného českého města. Dostane se k psaní, probudí se v něm skrytý talent a postupně se propracovává až na světoznámého autora bestsellerů.
Psaní známe všichni, takže by asi nebyl problém se vcítit do role "spisovatelského génia". České reálie známe též, a když by byly pasáže o vydávání knížek a vydavatelství obecně, jsou tu také věci znalí.
Rozsah 1-4 stránky by byl akorát.
Ještě mě napadlo, že místo tématu bychom se mohli domluvit na hlavní(ch) postavě(vách) a nějaké zajímavé výchozí situaci a pak už to rozvíjet podle libosti, ale držet se nějakých pravidel (nechat - zatím - hlavní postavu žít, držet se žánru, který všichni umí psát, dodržovat počet slov a podobně). Co vy na to?
Takže zatím máme shodu na počtu stran. Tedy shodneme se na tom minimu, tzn. jedna normostrana. To je 1800 znaků, nemýlím li se. Takže jako maximum dáme čtyři stránky, to snad bude stačit i těm, kdo z toho plánují vytvořit epos
No, konečně se někam dostáváme.
Flaubert
Jerry: právě sci-fi bych se rád vyhnul, nebo ho zakomponoval jen tak okrajově. Už jen proto, že spousta místních sci-fi nemusí.
Já bych asi nepředepisoval, kdo kdy co napíše, spíš kdo přijde jako první s pokračováním. Abysme si udělali nějaký pořadník, se mi nezdá ideální. Viděl bych to tak, že si přečtu, co napsal někdo přede mnou a pokud budu mít nápad, jak pokračovat, napíšu další kapitolu nebo díl.
Flaubert
Ondřej měl podobný projekt ve škole, a poté co jsem si výtvor četla, bych jen ráda upozornila všechny, aby četli pozorně všechny předchozí kapitoly, aby to dávalo smysl...
Proto souhlasím s řešením, co nahodila Lucie, je to jasné a přehledné.
A pokud jde o žánr, tam je mi to jedno
Ještě že tě tu, Lucko, máme...
Flaubert
Co to třeba uchopit tak, že někdo napíše úvodní epizodu – kapitola na jednu až čtyři strany. Příklad (rozhodně mě neberte za slovo!): Chlap si jde koupit noviny a cestou ho sežere před očima ostatních krokodýl.
Jsou tu první postavy a něco se odehrálo.
Dalšího autora zaujme postava krokodýla a napíše epizodu o tom, jak se dostal do tarfiky s novinami. Někdo jiný se zamyslí nad osudy trafikanta a někdo jiný to popíše třeba z pohledu náhodného chodce, který si zrovna chtěl koupit v akvaristice větší dravou ještěrku.
Takhle se ten příběh může větvit, jeden bude inspirovat druhého a přitom se bude rozvíjet život dál... Nakonec se tam mohou v jednotlivých epizodách proplétat různé žánry, různá témata, postavy mohou žít dál svým životem...
Takže to neřešit přes kapitoly, ale jakési provázané epizody. Všechna ostatní omezení nechť platí (počet znaků, ohlásit, že jsem si vybral nějakou postavu nebo chci jinou přidat, atd.)
Ale to je jen takový nápad – klidně to rozcupujte.
Myslím, že něco takového by se dalo aplikovat třeba na jednu situaci, nevím ale, jestli se to úplně hodí pro to, co plánujeme..
No a taky mě napadlo, že by úvod příběhu mohl napsat třeba René. Nakonec, je tu nejvyšším sáhibem, třeba by se do toho chtěl taky přidat. Zkusím mu napsat. Ale něco mi říká, že takovéhle šílenosti se bude chtít zúčastnit
A vymyslíme první kapitolu z normálního života? To by asi nebylo tak složité. Alespoň já mám několik začátků, které jsem napsal a pak zbaběle opustil...
Flaubert
Dle mého názoru, první kapitola a pak rozvíjet, jak jste navrhovali - každý si zamluví kapitolu, kterou by dokázal rozvinout a pokračovat v ní. Ale nějaké meze se určitě musí stanovit...abysme na začátku neměli mladýho policistu, ze kterého se postupně vyvine superhrdina, proletí černou dírou, ocitne se v jiném vesmíru a bude si tam vařit na ohni a střílet z luku
Rozsah 1-4 normostrany beru, to je tak akorát pro každého, myslím
o psaní jinak...
S rozsahem i postupností souhlasím a zopáknu i já, řád musí být….
Jak tak koukám, nikomu se nechce nadhodit nějaký ten návrh, o čem to vlastně má být…
Mě takhle z paty napadá, co třeba: Chlápek s báglem, který bloudí tou vaší překrásnou zemí. Jde od města k městu, potkává nové lidi a zažívá nová dobrodružství. Každý třeba může vymyslet kapitolu, co se mu přihodí, v jeho městě, nebo na místě, které má rád. Třeba může potkat i nás a nějak zasáhnout naše životy.
Můžeme to nechat v klasickém ponímání života, nebo do toho vdechnout i trošku tajemna… Vymyslet, proč se toulá krajinou sám a kde je jeho opravdový domov…a kde je vlastně cíl jeho cesty....
Uf, už se mi to nějak moc tiskne do mysli…
Tak,,, co další návrhy???
Já bych byla pro tenhle návrh, jen bych to neomezovala na to, že postava navštíví každé město nebo tak.. Prostě něco hledá (a třeba o tom ani sama neví), s něčím se vyrovnává, má nějaký úkol a podobně. Kdyby byla tohle naše výchozí situace, tak se s tím dá určitě pracovat a nějak to smysluplně rozvíjet.
A myslím, že každý dokážeme ten příběh udržet v mezích. Asi do takového příběhu nebudeme cpát lítající žirafy.
P.S: Pak bych mohla napsat na svůj blog článek o tom, co tady provádíme (až to budeme provádět). Třeba se přidá víc lidí, nebo se někdo dokonce začte.
Jak správně podotkla Míša, i obsah by měl být jaksi regulovaný, aby nedošlo k výše zmíněnému. Jelikož to bude z reálného života, žádné scifi. Trocha tajemna neuškodí, nakonec, jenom to přidá na čtivosti (aspoň myslím). Jestli postava ve vaší kapitole narazí na vás samotného nebo se jen bude toulat místem, které třeba znáte, nebo máte rádi, to už bude na vás. Ale musím říct, že Lulin nápad se mi hrozně líbí.
Takže, všichni pro?
o psaní jinak...