První pokus, jde to?

midgard18midgard18 Komentářů: 2
upraveno 21. listopad 2013 v Povídky
Ahoj, ráda bych vás poprosila o kritiku a ráda bych zjistila zda je to alespoň trochu čtivé. Děkuju. M.      



      Dívka pobíhala po louce, byla oblečená do bílých šatů a její  dlouhé, černé vlasy za ní vlály. Už na tu dálku bylo patrné, že její oči jsou modré. Sbírala po louce květiny, byly velice krásné, nikdy jsem žádné takové neviděla. Zahleděla jsem se na jednu z nich a poprvé jsem uvěřila, že kytky mají duši. Ve větru se houpala sem a tam, jako by mi chtěla říct svůj příběh. Ucítila jsem hroznou touhu jí mít, sklonila jsem se k fialovo-stříbrnému květu a utrhla jsem ji. Naplnil mě pocit štěstí, který netrval dlouho. Kytka zvadla. Koukala jsem na ní, jak jí květ po květu upadá a najednou jsem v ruce držela jen popel, který z ní zbyl. Tak jak mě najednou zaplavit pocit štěstí, tak mě přepadl i smutek. Rozhodla jsem se, že se vydám za dívkou, která sbírá ty krásné květiny do koše aniž by uslchly. Když jsem se k dívce přiblížila, dívka se na mě usmála a něco řekla. Byla velice krásná. Neslyšela jsem co řekla, přiblížila jsem se blíž a dívka najednou zmizela. Cítila jsem se ztracená. Vydala jsem se loukou v naději, že na dívku narazím znova. Procházela jsem se loukou a dávala si pozor, abych na nějakou z květin nezašlápla. Tak moc jsem jednu z těch květin chtěla mít, potřebovala jsem ji mít, jako bych s ní pak byla něco víc. Ale bála jsem se ji znova utrhnou, a tak jsem stále nebyla nic.

      Po chvíli toulání po louce jsem narazila na strom, místo listů měl ty samé květy, které rostly na louce.Ke stromu byl přivázán bílý kůň, jeho hříva a ohon byli spleteny a vypadal slavnostně. Vzala jsem jednu z mrkví a chtěla jsem mu ji dát. Mrkev okamžitě shnila, zaplavil mě pocit zoufalství a já si připadala jako jed na tomto krásném místě."Není to tvá chyba Agnes, jsi ze země Midgard." Trhla jsem sebou a uviděla tu dívku z louky. Vlastně to nebyla dívka, ale žena. Na jejích bílých šatech byly sokolí pera a já jsem se jí zadívala do očí. Přísahala bych, že v odrazu jsem viděla vlny v rozbouřeném moři. "Co je to za strom?" vyletělo mi z pusy, aniž bych se pozastavila nad tím, jak zná mé jméno či co je země Midgard. "Je to strom naděje" odpověděla mi vlídně a mateřsky mě pohladila po vlasech. "Jmenuji se Freya a dlouho tu na tebe čekám."

    Probudila jsem se celá zpocená. Už zase se mi zdál ten samý sen, vrací se opakovaně už od mých sedmi let. Vždycky jsem to přičítala tomu, že jsem velice často četla pohádky, kdy se dítě dostane do jiné země, země kde je život lehčí a mají ho tam rádi. Ale když jsem dospěla čekala jsem, že sen se mi už nebude vracet. Naštvaně jsem odešla do koupelny a po chvíli jsem se vydala běhat jako každý jiný den, jen dneska to bylo ve čtyři ráno. Popravdě jsem vůbec nevěděla proč jsem tak naštvaná, jestli na ten sen, nebo na sebe. Vztekle jsem kopla do jednoho ze stromů v parku až to zabolelo a zpátky domů jsem odkulhala. Po bolestivém výšlapu schodů jsem se dostala do bytu a  šla do sprchy. Ne že bych byla po dnešním běžeckém výkonu nějak zpocená, ale z podzimního počasí jsem byla celá zmrzlá. Nakonec jsem vyndala skicák a uhly a začala jsem si malova. Nevěnovala jsem tomu pozornost a čmárala jsem jak ruka chtěla, takže mě překvapilo, když na mě nakonec koukal strom ze snu. Bylo to celkem pěkné, jen ty květiny jsem nevystihla. Na to jsou moc krásné. Uvědomila jsem si, proč jsem tak naštvaná. To ten strom, sen co sen mi dával naději, že pak už to bude lepší. Nebylo. Z uvažování mě vytrhl telefon. "Prosím?" zvednu ho. " Kde do háje jsi? Jestli o tu brigádu nestojíš, stačí říct, máme tu spoustu jiných zájemců." Podívám se na hodinky a zjistím, že je po půl deváté. V osm, jsem měla nastoupit do místní knihovny jako brigádník. "Sakra, hned jsem tam." Vypla jsem telefon a rychlostí jakou kulhání dovolilo jsem se vyřítila z bytu. Jistě to bych nebyla já, vstanu už brzy ráno a stejně přijdu pozdě, pitomý strom. Všechnu vinu a vztek, který roste ještě víc, když zjistim, že autobus mi právě ujel, hodim na strom naděje.

Komentáře

  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Ahoj, vítám tě mezi námi a hned použiju slova z titulu- Na první pokus to jde.wink

    Budu to posuzovat opravdu z hlediska toho, že je to první pokus. Takže docela dobré. Každý text, který chceš napsat, má mít tři věci. Za prvé Nápad. Něco neotřelého, neobvykle vymyšleného nebo čtivého i pro ostatní čtenáře. Potom za druhé Zpracování. tedy stavby vět, jejich délka, použití slov a něco jako udržení pozornosti čtenáře, tedy nepříliš upovídané a takové, aby se každý, kdo čte, těšil na další větu. A nakonec za třetí Pointa. Efektní ukončení, něco překvapivého, neobvyklého a nečekaného.

    Nápad máš dobrý i když psát o snech a probuzení z něj není příliš originální. Ale dotknout se přitom fantasy je vtipné a neobvyklé.

    Zpracování, to je trochu horší. Používáš trochu šroubované věty, píšeš spíš ve stylu slohového úkolu a pro čtenáře, který začne první věty číst v očekávání nějaké akce, je to trochu zklamání. Některá slova raději vynech, do očí udeří třeba Sakra, nebo věta Kde do háje jsi. Lepší je třeba i slovo vypnula místo vypla. A některé věty jsou zvláštně vystavěné a používáš ne právě vhodná slova. Třeba

     Jistě to bych nebyla já, vstanu už brzy ráno a stejně přijdu pozdě, pitomý strom.

     Když si tu větu přečteš sólově, je nesrozumitelná.

    A pointa, ta mi to docela chybí. Čtenář má přečíst text a po poslední větě říci, Tak, to jsem tedy nečekal.

    To je jen tak po prvním přečtení, dalo by se diskutovat o větách a nahrazení slov, ale na to třeba přijdeš sama. Nápad je to dobrý, zkus se k tomu vrátit za čas, přijdeš na to, co opravit. A nebo si zkus v soukromí celou povídku přečíst nahlas, poznáš, co je k opravě sama.

    Uf. To bylo kritiky. Ale neber to moc vážně, my tu jsme smí šťouralové. A to ještě nepromluvil ten Vrchní šťoural...laughlaughlaugh
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • midgard18midgard18 Komentářů: 2
    Ahoj, moc ti děkuji za tvůj příspěvek. Jsem ráda, že jsi mi napsal ty nejhorší chyby a já budu pracovat na tom, aby se to už neopakovalo.

    Je fakt, že pointa se stále  ( i když kousek tam je - sen) nedostavila, příběh má být delší. Jde o to, že dívka se dostane do světa Yggdrasil, který má devět světů. Jeden ze světů je Midgard, země lidí-jak je již zmiňováno. Sny ji dostanou až k mostu, který spojuje Midgard k zemi, kde vládnou Ásové, jako třeba Freya. Zjistí, že její matka byla také bohyně, ale protože počala dítě s mužem  z Midgard, oni byli zabiti a Agnes přenesna do Midgard, kde vyrůstala u své tety.

    Napsala jsem kousek a potřebovala jsem vědět, jak moc zmatený pisálek jsem. Ještě jednou děkuju :)

    M.



    Edit: Ještě mi to nedá a musím se zeptat, jak nahradit slova jako Sakra, Do háje? Napadá mě jen Ups. Právě jsem si uvědomila, jak omezenou slovní zásobu mám, musím zapracovat.
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
      Teda podle mě, zrovna v téhle větě bych to sakra vypustil úplně. Jinak v tomhle směru úplně s Jerry nesouhlasím. Sice cpát někde sprostá nebo podobná slova za každou cenu, to není nic dobrýho, ale občas se to prostě hodí. V jedné mé povídce první přímá řeč, druhý odstavec: "Já se na to vyseru!" A nikdo si toho ani nevšim laugh

      Ale s tím ostatním souhlasím, na první pokus to opravdu jde. Bude to potřebovat vyladit. Možná by bylo dobré, kdyby si přímou řeč dávala na nový řádek, nějak divně se v tom orientuje laugh
  • Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
    Ahoj. Musím souhlasit s Jerrym, na jeho rady opravdu dej, on ví, o čem mluví.

    Když se nad tím tak zamyslíš, tak zjistíš, že psaní je vlastně docela těžká záležitost. Ta hra se slovy, vystihnout atmosféru, popsat situaci tak, aby i čtenář mohl vidět, to co já, jakožto autor. Aby pochopil, co chci říct.Slova a slova, jejich variety, výrazy, významy. Čeština je nádherná řeč a velmi, velmi těžká. Hraj si s ní, hraj si se slovy, zkoušej to, popisuj své pocity, používej nová slova, nové výrazy, zkoušej různá synonyma, hledej ty správné významy. Hraj si. Je to takový slovní ping pong. laughA hlavně čti, porovnávej svoje texty se známými autory, uč se od nich a hledej svůj styl. Je to nádherná hra a je úžasné vidět vlastní pokrok. Já, když se vrátím ke svým prvním textům, tak nevím, jestli mám brečet, smát se nebo se stydět. Ale vím, že tehdy, když jsem to psala, šlo každé slovo od srdce a že mne to moc bavilo. A to je důležité. Každá další povídka, každá věta, kterou napíšeš, bude lepší a lepší. A to je ono. Tak piš a nedej se odradit kritikou. Jednoho dne můžeš být slavná spisovatelka a my ti budeme tiše závidět.wink


    The world needs more cowboys.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Tak vida, rozpovídali jsme se!laugh

    Ano, Mike má pravdu. Už jsme tu kdysi debatovali o užití vulgárních až sprostých slov v textech.  Ale Mike, já přece nejsem proti takovým slovům. jen se to nesmí přehánět a musí se dvakrát vážit jejich použití. Někdy tam prostě sedne. Upřímně řečeno, třeba Jan Werich, kterého nepovažuji za nejakého sprosťáka, ve svých textech použil leckdy hodně drsné slovo, ale to tam prostě pasovalo. A co třeba Svěrák-Smoljak a jejich hry. Ale chce to prostě mít na podobné věci cit.

    Jestliže píše Mike příběh post-apo a hemží se mu to tam vojáky a žoldnéři, je jasné, ža takoví chlapi nebudou mluvit jako Malý Lord. Ale tady ten text mi připadá jemnější a taková slova tam jsou nefunkční.

    Já bych větu Kde do háje jsi, která je i gramaticky nesprávná, nahradil třeba, Proboha, kde jsi? nebo prostým Kde jsi?

    Taky mi tam trochu vadí střídání minulého a přítomného času, ale to je detail.

    Jé, Salma ze mne udělala literárního kritika...laugh Ne, jím opravdu nejsem, ale protože píšu už tolik let, že si to ani nepamatuju, jak je to dlouho,laugh něco jsem se naučil. Souhlasím, že první texty jsou u mne taky příšerné. Bylo to samozřejmě o lásce a jakýchsi nesmělých vztazích, prostě hodně naivní. Ale na tom jsem se fakt učil, takže jsem si vypracoval svůj vlastní styl a vím, čeho se vyvarovat, jaké téma je výživné a jak do toho. Ale všechno je nutné se naučit, čtením, literárními pokusy a taky kritikou ostatních. 

    MIdgard, samozřejmě i ty máš nejen možnost, ale přímo povinnost, vyjadřovat se k textům nás ostatních, jsi ne náš žák, ale kolega! Takže se neboj, ozvat se, když se ti nebude líbit něco jiného.

    Mimochodem, Salma to napsala moc hezky, v podstatě jsem i já prošel takovým vývojem. 

    A ještě úplně nakonec. Žánr fantasy je teď hodně moderní, ale musí se to umět, je to dost náročné. Třeba by ti šlo pro začátek něco trochu jednoduššího, ale to je jen můj názor.wink
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • LucieLucie Komentářů: 421
    Mně se opravdu moc líbí ten nápad a tvoje fantazie.laugh

    Chápu to jako součást budoucího většího celku, takže pointu jsem v tom žádnou nehledala.

    Co se týče psaní, připadá mi začátek podivně svázaný, jakoby ses styděla/bála se při psaní uvolnit - možná to ale byl záměr snové pasáže. V druhé části je to, jak už psali přede mnou naopak zase celkově drsnější, neučesané, což ale taky chápu jako záměr a pro mě jazykově přirozenější... prostě piš, piš, piš, jak radí ostatní!

    Určitě mě ale zaujalo to téma a ráda bych se dozvěděla víc.wink




  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    To je ono, Lucka má pravdu. 

    Taky mně ten začátek a konec připadal hodně odlišný, chybí mi v tom textu lehkost a jakési zanícení pro věc. 

    JInak asi už bylo řečeno vše a spíš jsem zvědav, co bude dál, jestli třeba všechno přepíšeš, nebo budeš pokračovat a co se z toho vyvine.

    V každém případě by ale máš talent a fantazii, pokračuj.wink
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.