Kdo jsem?

Lucie FLucie F Komentářů: 3
upraveno 27. říjen 2013 v Povídky

Půlnoc. Začátek nového dne. Zamyšleně jsem se dívala z okna na oblohu obsypanou hvězdami. V ruce jsem držela zapálenou cigaretu a má noha se jemně opírala o plechovku s energy nápojem. Užívala jsem si volný pokoj. Volný byt.

Vlasy jsem měla stáhnuté do drdolu, na sobě jsem měla vytahané tričko, které bylo na pár místech špinavé a kraťasy s přišitýma knoflíkama na zadních kapsách. Měla bych se cítit fajn. Měla bych cítit tu změnu. Ale necítila jsem nic. Mobil mi ležel na posteli a to chvilkové hypnotizování, aby mi přišla na sms od někoho z rodiny, nebo nějakého přítele, byla k ničemu. Displej byl černý. Tak černý jako tahle dnešní noc.

Usmála jsem se do tmy. Nad hloupostí všech lidí, kteří jsou tak stejní, ale snaží se být tak originální. Kopírovat ostatní je asi nějaký nový styl zábavy. Nový trend. Odhodila jsem nedopalek z otevřeného okna a automaticky jsem sáhla po nové cigaretě.

Když jsem byla malá, toužila jsem zažít to, jaké to je být dospělým člověkem. Chtěla jsem být velká, žít život dospěláka. Neuvědomovala jsem si, jaké mám úžasné dětství. Dětství plné smíchu, čerstvého vzduchu a kamarádů. Uteklo to. Už za pět minut oslavím 19 let. Lidé stárnou. Já stárnu. Rok od roku jsme starší a vyspělejší. Ale mě se nezdá, že žiju mezi vyspělýma lidma. Ne, zdá se mi, že lidé čím dál více hloupnou. Ztrácí se někde v pavučině lží, falešných úsměvů a bizarní touze být někým jiným.

Kdysi neexistovalo tolik nenávisti a pomluv. Byli jsme si rovni. V tomhle světě můžeš věřit jen sama sobě. Máš nejlepší kamarádku? Tak máš všechno. Lidé popírají to, čím ve skutečnosti jsou. Kdo jsem já? Kým chci být?

Další úsměv do tmy. Další myšlenka, která se mi zrodila v hlavě- KDO JSEM?

Komentáře

  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Vida, nevšimnul jsem si nového příspěvku.

    Takže, je to povídka, nebo jakýsi filosofický traktát? Vím, co jsi asi chtěla napsat, ale je tu děj? je tu nápad? je tu pointa? Máš tam zajímavé věty, ale celkově mi to připadá jako jakýsi začátek něčeho většího, kde se třeba bude něco dít.

    Závěrečná slova, napsaná verzálkami, jako jakýsi existencionalistický výkřik?

    Zdá se mi, že netuším, co tím chtěl autor vlastně říci. Zkus se ještě jednou zamyslet nad tím, jak to vylepšit.

    A mimochodem, píše se kraťasy s přišitými knoflíky a žiju mezi vyspělými lidmi.wink
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.