Satori

Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
upraveno 7. září 2013 v Povídky
Scifi hotovo smile akorát má jen dvě stránky, dál už se mi to nepodařilo rozepsat frown



 V zasedací místnosti Evropské centrály STAVu byl jediný muž, který propiskou nervózně vyťukával složitý rytmus. Na chvíli se mu ovšem zdálo, že vypadl z taktu. Hned poté se otevřely dveře na druhé straně místnosti.

„Ťukal jsem, nebylo mě snad slyšet?“

„Promiň, mám jiné myšlenky,“ odpověděl Satori a odložil tužku. „Sedni si, potřebujeme si promluvit.“

„U armády je vše v pořádku. To je vše, o čem se tak spolu můžeme bavit. Jestli už ode mě nic nepotřebuješ...“

„Chci příští týden z pozice ředitele rozpustit celý STAV. Včetně jeho vojska. Potřebuji tvůj souhlas.“

„Děláš si legraci?“ vyloudil ze sebe po chvilce generál. „Jsi na místě lídra sotva měsíc a už vymýšlíš blbosti? No tak to ne.“

„Lesti, víš co jsme všechno provedli? Po prozkoumání některých složek jsem se naprosto zděsil.“

„No a co? Byli horší. Ale tohle tě udělat nenechám,“ supěl generál.

„STAV prostě nesmí dál existovat.“

„Ne. Ty nebudeš dál existovat,“ otočil se Lesti a odešel.

Satori vzal znovu tužku do ruky a hodil ji přes celou místnost na zavřené dveře. Ty se znovu otevřely a v nich stála jeho sekretářka.

„Ano?“

„Zavolejte mi sem šéfa výzkumníků a technologů.“

„Jak si přejete.“

Po chvíli vytáhl několik papírů ze šanonu, který měl položený na klíně. Z jednoho listu si přečetl: Dne dvacátého pátého října, léta STAVu šest; Syndikát technologů a vývojářů se odmítl vyjádřit k otázce útoku dronů na Kodaň a Tallin.

Satori si povzdychl a na jeden z papírů udělal čárku.

„Ehm? Volal jste?“ objevil se ve dveřích výrazný tlusťoch s knírkem. Mohlo mu být přes čtyřicet.

„Ano. Posaďte se. Chtěl bych vám ukázat pár znepokojivých věci. Doufám, že dospějete ke stejnému závěru jako já. Pokud nenajdu podporu u vás, tak už nevím.“

„Povídejte,“ sedl si s úsměvem muž.

„Takže to bychom měli,“ vzal Satori do ruky jeden z papírů a počítal čárky, „sto tři útoky na civilisty jen za poslední dva roky. Žádné poklidné rozhánění demonstrací. Místo toho ostré náboje, chemické zbraně, nebo rovnou sonické pulzní generátory. Všechno bylo ututláno. Dále tu máme dva neplánované jaderné testy u Islandu. Útok dronů na několik hlavních měst Evropy. Pochybuju, že by tohle všechno můj otec schválil. Takže proto jsem se...“

„Váš otec byl dozajisté velmi úspěšný muž,“ skočil mu do řeči šéf techniků. „Pro prosperitu STAVu si sám nepotřeboval špinit ruce. Oficiálně o ničem nevěděl. Nebojte. Také to tak budeme praktikovat. Jste tu ovšem příliš krátce, takže se dalo očekávat, že standardní postupy moc neznáte.“

Satori chvíli zůstal neschopen slova. Tati, co jsi to proboha stvořil za společnost?

„No, dobrá. Děkuji vám. Víc vědět nepotřebuji,“ dostal nakonec ze sebe.

Vyprovodil šéfa z místnosti a vrátil se zpátky na místo v němém úžasu. Jenže chování syndikátu nemůže dál tolerovat. Na místě se zařekl, že nebude jako svůj otec. A bez podpory armády a technologů viděl jen jedinou cestu.

O pár dní později seděl na kameni na příkrém kopci, odkud měl dobrý výhled mezi stromy na pláň pod sebou. Nacházela se tam veškerá vojska STAVu. Sám je tam na dnešek svolal. A na dnešní představení si vypůjčil pár hraček ze skladu.

Satori vstal a zvedl ruku. Za ním se ozval zvuk pracující hydrauliky a praskání padajícího dřeva. To ze země vstávali obrovští mechaničtí sklípkani. Z korun stromů padali na jehličí brouci z ocele. Satori vytáhl malou průhlednou tabulku a prstem na ní začal psát. Kolem něj proletěl nějaký ptáček a ještě než mu stačil přistát na rameni, padl mrtvý k zemi – probodla ho noha jednoho z pavouků. Satorimu ten rychlý pohyb končetiny jen rozcuchal vlasy.

„No tak, tenhle byl neškodný. Cíle jsou dole,“ obrátil se na kus železa, zatímco si upravoval své dlouhé černé vlasy.

Dočmáral několik věcí do tabulky a stroje se tiše vyřítily na pláň. Satori se znovu posadil na kámen a díval se na masakr pod sebou.

Důvod, proč osobně dohlížel na popravu své armády byl ten, že by si chtěl být jistý výsledkem. Ve stejnou dobu totiž vyslal další pavouky s cílem zničit veškerá technologická centra STAVu a armáda byla jediná věc, která tomu mohla zabránit.

Zatímco pozoroval scénu na pláni, neustále si pro sebe opakoval: Raději zmařím životy vojáků a svých výzkumníků, než aby zemřeli další civilisté. Nehodlám být jako táta. Nejsem přece tak krutý.

Komentáře

  • EliskasEliskas Komentářů: 29
    Ahoj,podle tebe je to sice krátký,podle mě akorát.A ať je povídka dlouhá jakkoliv,mě se líbi.
  • LucieLucie Komentářů: 421
    Prostě miniatura - a  hezká.

    Pokračuj v těchto svých nápadech a nenech se manipulovat povídkářem. Tohle je prostě tvoje parketa smile


  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
      Tohle už vidím jako regulérní krátkou povídku. Příliš dlouho ses babral na miniaturách a občas to jde znát. Tohle už je ale něco, to ti povím smile (myšleno dobřelaugh)

      Mám začít na tom co se mi líbí, nebo co mi vadí? Radši začnu tím špatným.

     Vlastně jsem tam toho ani moc nenašel. Co mi vyloženě vadí jsou výrazy typu: "obrovští mechaničtí sklípkani", "brouci z ocele". A taky celá ta věta: "Dočmáral několik věcí do tabulky a stroje se tiše vyřítily na pláň". Ty stroje se napřed za praskání dřeva a syčení hydrauliky zvedly ze země a pak se řítí tiše? A výrazu dočmáral bych se pro příště vyvaroval. I jemu podobných. Mě to zní tak divně. Čmárat si může dítě, ale ne ředitel nějaké megakorporace. 

      A teď k tomu dobrýmu a slibuju, že to bude delší než kritika. Konečně ses vyhrabal z těch miniatur a povídkářů a začal psát. A doufám, že tohle je jen začátek. Plavat se nenaučíš, když se budeš babrat s rukávkama na břehu. smile 

      Líbí se mi tam ta zápletka, ředitel zlé megakorporace, droni, velkej tlustej generál a spousta mrtvol, to já rád. Zasloužilo by to delší zpracování, zkus se tohodle držet a pokračovat. Nebo napsat prequel, co já vím. To už je na tobě. Obzvláště ten závěr, kdy pro "menší zlo" raději vyvraždí soukromou armádu. Někde jsme už něco trošičku podobného četl, ale tam to ještě pokračovalo. Ta armáda, kterou ten dotyčný zničil, byla to jediné, co strojům bránilo v ovládnutí lidstva. Nehledě na to, že scénář k Terminátoru 3 jede na podobném základě smile Což mluví za vše, tohle je vděčné téma a toho by ses měl držet. Mockrát jsem ti říkal, že scifi je tvoje parketa a tohle to jen potrvzuje. 

      Tak co, umím chválit? Moc mi to nejde, potřebuju trénink laugh

      
  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    Všem děkuji za vyjádření, pochvala potěší smile

    Mike: původně jsem zamýšlel, že když Satori zničí STAV a jeho armádu, tak uvrhne svět do doby temna smile Bez jejich fungující Centrály prostě nic fungovat nebude - ani droni, ani automatické zemědělské stroje. Dokonce ani hodinky, když čas určovala Centrála laugh



    Edit: chválit umíš, neboj laugh
  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
      Hele, ale to není vůbec špatnej nápad. Tak alespoň máš o čem pokračovat. Hlavně to nevzdávej! Víš, že co se týče sci-fi, dycky ti rád pomůžu a poradím smile
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.