Všechno je jinak

Dneska jsme měli ve škole zajímavou hodinu češtiny, která mě inspirovala k založení tohohle tématu. Bavili jsme se (nebo spíš naše profesorka vyprávěla) o klasicismu a preromantismu, o pohledu mladých generací na svět. V podstatě se jedná o to, že klasicismus má mít řád, potlačovat emoce a jedinec nemá vyčuhovat a být jen součástí kolektivu. Jenže taky se to všem nelíbilo a vznikl preromantismus - jako touha vytvářet věci po svém a neřídit se striktními pravidly, ať už v malířství, sochařství nebo naší milované literatuře.
A k tomu, proč jsem to tady založila...máte jako preromantici touhu dělat si věci po svém?
Osobně jsem člověk, který - hlavně v literatuře a psaní - potřebuje určitou volnost, snažím se hledat co nejoriginálnější cesty ke zpracování, něco, co je moje vlastní, co vzniklo z mé iniciativy, do čeho dávám sebe, své emoce, představy...
Stalo se vám někdy, že jste se potřebovali odtrhnout od pravidel a udělat si něco po svém?
A k tomu, proč jsem to tady založila...máte jako preromantici touhu dělat si věci po svém?
Osobně jsem člověk, který - hlavně v literatuře a psaní - potřebuje určitou volnost, snažím se hledat co nejoriginálnější cesty ke zpracování, něco, co je moje vlastní, co vzniklo z mé iniciativy, do čeho dávám sebe, své emoce, představy...
Stalo se vám někdy, že jste se potřebovali odtrhnout od pravidel a udělat si něco po svém?
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
Myslím ale, že je důležitý znát pravidla opravdu dobře (v tomhle případě principy tvůrčího psaní a zákonitosti příběhu), aby je člověk uměl porušit dobrým způsobem.
Nicméně není hezčí pocit, než se toho odvážit. A jestli to vyjde nebo ne? Nikdy nic převratného bez podobné zkušenosti nevzniklo.
Ikdyz v životě jako takovém jsou někdy nějaké ty pravidla potřeba. Když mi třeba mamka řekne "uč se,s dobrými známkami jde vše líp" protacim oči,ale později mi dojde že má pravdu a řídím se tím
to Lucka: Dlouho jsem měla strach udělat něco sama, něco , čím se tak nějak odpoutám ze skupiny...jak to říct? Normálních, obyčejných?
to Eliskas: Rady druhých je nutno přijímat a brát si z nich to, co nás obohatí
o psaní jinak...