Líbilo by se Vám to?

jennie1546jennie1546 Komentářů: 9
upraveno 4. říjen 2011 v Obecná diskuze
Zajímal by mě Váš názor co si o tom myslíte :)




Miluju Londýn. Nenávidím Londýn. Jsou to silná slova a popravdě, ani jedno z nich není skutečně to, co si myslím. Mám ráda Londýn. Je to, to jediné co jsem, kdy měla a poznala. Mám tu přátele, rodinu. Oblíbila jsem si tohle město, protože, jsem tu měla naprostou volnost a anonymitu. Nemám tohle město ráda kuli jeho počasí. Může vám to přijít povrchní, ale já miluju léto, teplo, slunce. A teď, když mám možnost opustit tohle město a jeho počasí, nejradši bych tu zůstala.
Před týdnem jsem obdržela dopis. Psalo se tam, že mě vybrali na jedinečnou školu na japonském ostrově. Zajímalo by mě, jaký inteligent vybírá žáky. Nechci nějak snižovat svojí inteligenci, ale že bych měla IQ Einsteina nebo byla zvláštně talentovaná, to ne. Já jsem takový ten průměr, neoslňující ale ani nepropadající. Průměr, který vybrali na prestižní školu. Rozhodnout se, mi přišlo z počátku lehké. Nechtěla jsem a ani netoužila. Jenže můj milující taťka zviklal můj názor. Babička to sice obrečela, ale nakonec s mým rozhodnutím souhlasila.
Vmžiku jsem měla letenku a málo času na zabalení. Budu tisíce kilometrů daleko, bez nikoho, sama. Zatím si to neuvědomuju, ale snad nezačnu hysterčit. Naposled jsem se podívala na město, které mi dalo vše. Rychle jsem zamrkala, nechtěla jsem, aby někdo viděl, že se nejspíš rozpláču. Táta je… prostě někdo koho miluju nade vše. Objala jsem ho. Vtiskl mi pusu do vlasů.
„Mám tě rád, nezapomeň na to.“ Vykřikl naposled. Ohlédla jsem se, ale už byl pryč, dav ho odnesl pryč.
Přiznávám, nikdy jsem neletěla. A taky přiznávám, jsem dost vyjukaná. Kdybych natáhla ruce, tak se mi nejspíš budou klepat jak starý babce. No, neklepaly se mi jen ruce, chtěla jsem zdrhnout. Bála jsem se, že omdlím. I když to bych nikdy nepřipustila, protože jsem hrdá, možná až moc. Polovinu letu jsem přežila. Šla jsem uličkou na záchod. Prošla jsem kolem sexy chlapa, možná by byl víc sexy, kdyby měl delší vlasy. No takhle mu zase vynikal obličej. Usmála jsem se. „Sexy zadek,“ křikl s úsměvem.
Fajn budu znít namyšleně, ale co. „Díky, ale to už vím.“
„Mladá a drzá.“
„Starej a sebevědomej.“ Usmála jsem se, a pokračovala dál i přes jeho gesto abych si k němu sedla.

Jak jsem později zjistila, ten sexy muž jede stejně, jako já na ostrov – jak-že-se-jen-jmenuje. Mohli by vymýšlet jména tak aby je zvládli všichni vyslovit. Užívala jsem si jízdu lodí. Bylo strašný vedro, ale cítila jsem, jak mi krev zpívá radostí. Snažila jsem se zachytit co nejvíc tepla. Vítr mi foukal do tváří, okouzlující spolu se západem slunce a sexy chlapovi boku, co víc si můžu přát? No, možná aby mu bylo míň. Už jsme se pomalu blížili k ostrovu. Nejsem osoba, která by nejradši skákala radostí z toho, co vidí, jenže vážně jsem chtěla začít skákat. Bylo to mocné, obrovské hory v dáli se tyčily nad námi, šedivé útesy jsem si zamilovala.
„Až uvidíš, tu školu a okolí budeš unesená. Tohle proti tomu ostatnímu nic není.“
„Nechci vypadat jak nějaká ukňouraná, ale jak je to daleko?“
„Šestnáct kilometrů.“
Zděšeně jsem se podívala na svoje boty. Jasně, podpatky nejsou nejspíš nejvhodnější na cestu sem, ale jak jsem to měla tušit. Pět kilometrů nejspíš zvládnu ale pak, nevím. Po Londýně jsem s nimi chodila pořád, ale tady na té kamenité cestě, ani náhodou. Začal se smát. Nevěděla jsme čemu, to vypadám tak bezradně?
„A to jste tady tak odtržený od civilizace, že něco jako autobusy tu nejezdí?“ Ne, už zase začínám být ironická.
„Děvče, tady jezdí autobusy dvakrát za rok.“
„To se sem tak často jde porozhlídnout prezident?“ Ignoroval to, jak jsem sarkastická.
„Ne, jedou sem studenti.“
„No, to by mě zajímalo proč zrovna já, jak exot sem jedu v půlce roku?“
„To by zajímalo každého.“
Čekala jsem teda lepší odpověď. Nasadila jsem tempo, táhla za sebou dva kufry, a padala pod tíhou tašek. Nohy mě bolely, ale nechtěla jsem ani ceknout, nechtěla jsem si postěžovat a zeptat se kdy už tam budeme. Já byla ve svých myšlenkách, a ten muž také.

Komentáře

  • ArvariArvari Komentářů: 12
    Rozhodně to není špatné. Zajímalo by mě, co se bude dít dál, svým způsobem to zní jako docela dobrý nápad. Ale má to svá ale. Je z toho cítit ještě nevybroušený styl, někdy je vidět používání nabytečných slov a vět pro umělé prodloužení textu, chvílemi je to trochu naivní, přijde mi, že v ději kapku moc pospícháš dopředu. Popisům moc nedáváš, vlastně ani nevím, jak vypadá ten muž, jaké je vlastně národnosti. A mimochodem, v Japonsku vládne císař, pokud se nepletu. Možná než začneš o něčem psát, chce to zjistit si základní reálie. ;)
    Ale říkám, rozhodně bych to neoznačila za špatnou tvorbu. Rozhodně jsi nadějná. ;)
  • jennie1546jennie1546 Komentářů: 9
    Díky, za ohodnocení. Vážím si toho a jdu opravit prezidenta, :D Pokusím se to upravit, ale nic neslibuji, jsem jen nevědomá třinácka. Díky, moc. :)
  • Ostatně vše, co jsem chtěla dodat, bylo již řečeno, ale zajímá mne, jak to bude dál. Přistihuji se, jak při bezesných nocích o tom uvažuji :) Spíše při večerech, kdy dál nemůžu už psát :)
  • jennie1546jennie1546 Komentářů: 9
    A ještě poprosím, řeknete mi, které jsou ty naivní věty? Abych se jich pokusila vyvarovat, což je nejspíš nepravděpodobné. ;)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.