Plkám, plkáš, plkáme.

1484951535459

Komentáře

  • williwilli Komentářů: 501
    No, nevím, co to má ještě společného s životem... ale dýchám mezi papíry. Ještě pořád. Tak asi i žiju.
    Když jsem nadhodil doma kostru povídky, zpětná vazba byla něco v tom smyslu, že je to pěkná blbost. Tak prosím ještě o trochu strpení. Pořád to nevzdávám... :#
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Willi, nevzdávej to, co by eventuálně pro tebe mohla být pěkná blbost, bude pro ostatní nesmrtelné dílo... Nevzdávej to, my ti věříme. :)
    A jak říkal starý pan Cicero, dum spiro, spero...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Já mám pocit, že je to jen přísná sebekritika. Napiš to, jak to leží a běží a zbytek nech na nás. Jak píše Jerry, člověk to svoje dílo posuzuje vždycky hodně příkře, ale ono to tak vůbec nemusí být. ;)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Willi, my jsme hodní, nekritizujeme, naopak chválíme, jak to jen jde... :D o:) o:)
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    No, tak je to tam. Tentokrát to pro mne Markéta vymyslela opravdu těžké. Původně jsem si myslel, že by neměl být problém půjčit si pár postaviček a prohnat je po papíře. Ale ouha.

    Dobrá zkušenost a omlouvám se za zpoždění :)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Willi skvělé, zatím jsem to jenom proletěl a vychutnám si to, až bude víc času. Nicméně, moje oblíbená sci-fi a pan Asimov se Třemi zákony robotiky... To jsi mne potěšil na nejvyšší míru! :)
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    Jejda, Jerry, to může být kámen úrazu. Míra zklamání je přímo úměrná míře očekávání. Navíc mě roboti poslední dobou docela štvou (...samořiditelná auta, motorky, co se z nich nedá spadnout, lednice, co samovolně nakupují dle stavu zásob, smart slepecké hole a občanka s čipem, která za tebe vyřídí prodej domu, aniž bys o tom musel vědět...).
    Kdyby tohle pokračovalo dál, promění se člověk v hroudu sádla se zakrnělými končetinami a virtuální brýle náhradou za nepotřebné oči by mu roboti implantovali hned, jak se narodí z inkubátoru. Hnusná představa.
    Ale právě proto mám Asimova tak rád a jeho Nadaci už čtu komplet snad po dvacáté :D
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Já se nějak do Nadace nebyl schopný začíst i když mám v plánu se na to vrhnout v budoucnu... Od Asimova jsem měl nejradši Já, robot, to jsem četl mockrát a pak Ocelové jeskyně a trochu slabší pokračování. A pak doma hodně hýčkaná kniha Slova vědy, moje pochoutka... :)
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Tak Nadace mě úplně minula, ale třeba si ji někdy budu mít chuť přečíst. A Já, robot znám jen z filmové adaptace (což asi s původním dílem nemá nic moc společného), ale určitě si ráda počtu tvé fanfiction, Willi. Dneska večer bych se snad mohla pustit do čtení a pak napsat komentáře. ;)
  • williwilli Komentářů: 501
    Mám i robotí knížky, nejen Nadaci :D
    Ovšem Nadace to vše uzavírá do jednoho celku a vzájemně se s jednotlivými knihami o robotech doplňuje. Vzato kolem a krajem, Asimov měl jeden veliký příběh, který dál propracovával a rozvíjel. I v Nadaci najdeš postavy z Já robot ;)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Tak a teď jsi mne trochu nalákal... Dobrá, zkusím to, až dočtu všechny plánované knížky... Markétko, filmová adaptace opravdu nemá s románem skoro nic společného...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    No, pozor! Na některé postavy narazíš až v několikátém díle Nadace a některé se mihnou v dalších knihách Asimova a souvisí jak s Nadací, tak i s Já robot. To si počteš!
    :D
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Tak dobrá, půjdu do toho. Takže se potkám i s R. Daneelem a Eliášem Baileym? Koukám, že pan Asimov se docela vyřádil...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    Když to je těžké. Já ti nechci napovídat, protože nejkrásnější je najít si to sám. Ale například "Nadace na hranicích" se dál rozvíjí v "Nadace a Země", aby se protnula s "Já robot". Bez ostatních "Nadací" to ale není to ono. S velikým časovým odstupem děje knihy navazují a vzájemně se prolíná děj s "Roboti a impérium". A všechno se tím dohromady vysvětluje. A těch souvisejících knih, epizod a postav je samozřejmě víc. Asimov je program na hodně dlouhou četbu :D
  • williwilli Komentářů: 501
    Tak jak to bude s hodnocením posledního workshopu? Já mám trochu zábrany. Přispíval jsem poslední se zpožděním, tak bych do toho neměl vrtat jako první ;)
    Nebo všechny pohltil předvánoční shon? :/
    Jerry psal, že má nové téma, prý něco strašidelného... nebylo to o obchodním domě před svátky?
    :D
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Klidně hodnoť, Willi, aspoň se rozhoupu i já. Už mám přečteno, ale o víkendu prostě nebyl čas ani energie zformulovat myšlenky a pak mi to úplně vypadlo z hlavy.
    Že by nový workshop? :)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    upraveno 11. prosinec 2018
    Willi, klidně vrtej... :D
    A přátelé, je libo nový workshop? Objevil jsem jednu takovou fotografii a myslím si, že tohle by mohlo inspirovat nejen nás, ale i někoho dalšího příchozího. Asi bych nedal nějaký termín, spíš, jak koho co napadne.
    Založím tedy vlákno s názvem Strašidelný workshop a jako titulní dám tenhle snímek.
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    Foto je pěkné!
    :D
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    A inspirující!
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    Vážení kolegové pisálci, nevydržel jsem to mlčení a podstrčil nějaké vyjádření do posledního workshopu.
    Vlastně do předposledního :D
    Míč je teď na vaší straně!
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Uf, stydím se a kaju se! Já úplně zapomněla napsat hodnocení, ale už jsem to napravila. Moc díky za komentáře, Jerry a Willi, a těším se na další workshop. Asi si budu muset dát nějaký deadline, nebo nic nenapíšu. Už se znám. ;)
  • williwilli Komentářů: 501
    No vida, už je to kompletní. Markéto, netřeba se stydět za zpoždění, je před svátky (...teda byly už vloni, a co si tak vzpomínám, asi i předloni a fakt to už vypadá, že budou i letos, ačkoliv bych nebyl proti dát si pár let pauzu, abych si jich pak víc vážil...) a každý má sháňku a v rámci budování vánoční pohody a klidu ani neví, kde mu hlava stojí. A to nemluvím ani o nedodělané práci, co musí být do minulého pátku pryč.
    Takže hotovo a máme o čem přemýšlet na příště :)
    Já tedy přemýšlet budu, protože cítím, jak se mi múzy toulají a courají asi za někým jiným. A to musí mít své příčiny, ani ne tak spočívající v přepracování, jako asi v tom, že je člověk tak nějak vnitřně s něčím nespokojený. Protože když ten vnitřní klid je a chce se člověku psát, tak si jasně uvědomí, že když se to nestihlo do minulého pátku, tak to stejně dřív jak následující pondělí nikdo postrádat nebude. A to jsou celé dva dni, kdy by to mělo jít, jenže ono to nejde...
    No, takže jdu juknout na Jerryho obrázek a pokusím se tu vnitřní nespokojenost vtělit do nějakého hodně temného příběhu. Možná i zvráceného. To by mohlo být ještě zajímavější :D
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Jsem ráda, že mi odpouštíš, Willi, bylo mi opravdu stydno. :D
    Múzy si vždycky dělají, co chtějí, už jsem se nějak odnaučila na ně čekat nebo nedejbože spoléhat. Vnitřní klid je vzácná věc a chuť do psaní taky. Myslím, že bychom měli o dost méně knih a příběhů, kdyby spisovatelé současní i minulí čekali na ten správný okamžik. Asi to mám naopak, protože se mi lépe píše, když jsem vnitřně nevyrovnaná nebo mi něco leží v hlavě, což je skoro pořád. Spíš mám problém s motivací, přílišnou sebekritikou a perfekcionismem a takovým tím sebemrskačstvím, když přečtete nějakou skvělou knihu a najednou vám dojde, že nic tak skvělého nikdy nebudete schopní napsat. ;)
    Na Jerryho obrázek jsem pár minut intenzivně koukala, ale zatím nápad nepřišel. No snad brzy. Musím využít těch pár dnů volna, které mám o svátcích, ale nic neslibuju, znáte to.
    Krásné Vánoce přeju, užijte si pohodové svátky a pořádně oslavte vstup do Nového roku. Ať je plný kreativity, lásky, zdraví a splněných snů. ;)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Vážení a milí, všimli jste si, že to tu nějak tiše zhaslo? Nerozjedeme to zase, nepovedeme další diskuse, budeme vítat nově příchozí a pustíme se zase do literárních děl? :) :)
    Já jsem fakt nějak usnul, rozmyšleno mám leccos, ale k psaní skoro nesednu, když je chvíle na počítač, dělám tu něco docela jiného. A přitom bych se tak rád do něčeho pustil...
    Dočetl jsem zase pár inspirativních knížek. Teď něco pro williho. Jakožto člověk s rozhledem jsi určitě slyšel o ztracené Jantarové komnatě. A dostala se ke mně knížka jménem Prokletí jantarové komnaty, kde byla nahozená zajímavá teorie o tom, že ty ztracené bedny s jantarem, ukryté u Štěchovic ve štole, byly zase odvezeny sovětskou tajnou službou a znova v roce 2003 sestaveny znovu v Carském Selu u Sant Petěrburgu, prezentované dnes jako kopie.
    Třeba je to výmysl, ale bez takových krásných záhad by ten svět byl hodně nezajímavý.
    A určitě se zase do nějakého dílka pustím, momentálně mám chuť do pokračování svých příhod ze sedmdesátých let...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Ahoj, všichni, no jo, klasika. Přijdou svátky a ticho na pěšině. :D
    Do psaní bych se pustila ráda, nějak to poslední dobou zase zanedbávám, zato ale čtu a čtu. Počasí přímo nahrává tomu zalézt do peřin a ztratit se v příběhu.
    Už jste někdo pohnuli s workshopem? Já na něj, upřímně, úplně zapomněla. :D
    To zní jako zajímavý námět na příběh, Jerry. Co ty na to? ;)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    No, už jsem myslel, že všichni zapadli sněhem, jako tady u nás... :)
    Zanedbávám to taky, nějak to nejde a pravda, počasí a vůbec všechno láká ke čtení. Já jsem objevil novou zajímavou hru. Zašel jsem do knihovny do regálů s beletrií a sáhnul poslepu po první knížce, která mi přišla pod ruku. A objevil jsem skryté literární poklady... :)
    Workshop bude, škoda takové inspirativní fotky...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • williwilli Komentářů: 501
    Nazdárek dobří lidé!
    Na workshop jsem nezapomněl, spíš naopak. Přemýšlím o něm poměrně často a tak trochu mne straší. Zjistil jsem totiž, že pod tlakem jsem schopen vypotit nějakou ptákovinku, ale upřímně řečeno, na literární cenu bych to neviděl. Jak vlastně může vzniknout kniha? Musí mít člověk nápad, kolem kterého napíše začátek, konec, prostředek i závěr? Nebo mít pointu a k ní vymyslet příběh? Nebo je to tak, že je třeba vymyslet příběh od začátku až dokonce a mít talent ho zajímavě a čtivě odvyprávět?
    Hmmm... Obávám se, že to poslední je pravda. Nakonec i u táboráku se nejlíp poslouchá ten, kdo umí i nejobyčejnější věci odvykládat tak, že ostatní jen natahují uši...
    Čtu snad po sté Setkání s Rámou a znovu jsem se do toho začetl tak, jako poprvé. Přitom je to vlastně velmi jednoduchý příběh. Někdy mě tak napadá, že umění psaní není v tom napsat něco složitého, ale v tom, jak popsat pár slovy, že venku prší, tak, aby čtenáři naskočila husí kůže...
    Asi jste mě chytli v nějaké melancholické náladě :D
    ...a jsem pro to tu trochu rozhýbat ;)
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Já se zatím pod tlakem necítím, čímž se hodně vysvětluje. Právě proto potřebuju deadline, jinak se mnou nic nehne. :D
    To je zajímavá otázka, na kterou hledám odpověď už hezky dlouho. Řekla bych, že každý spisovatel má svůj vlastní recept. Třeba Stephen King píše bez jakékoli osnovy, prostě ho něco napadne a on to začne zkoumat tím, že se rovnou pustí do psaní. Tohle jsem zkoušela a pan King by se asi zděsil, jak moc jsem se vždycky nechala unést. Rowlingová naproti tomu popíše hromady notesů poznámkami, všechno pečlivě promyslí a rozvrhne a pak píše. Takže těžko říct, hrozně se mi ale líbí, jak to popisuje Elizabeth Gilbertová ve Velkém kouzlu. Říká, že nápady jsou poletují kolem nás jako takové neviditelné múzy, dokud si nevyberou toho správného člověka. Ten má pak na výběr: buďto ho ta myšlenka bude hlodat a on se pustí do jejího realizování (psaní, kreslení nebo jakákoli jiná tvůrčí činnost) nebo ho nakonec opustí a vydá se hledat někoho jiného. :) Mimochodem, je to výborná knížka na téma kreativity. Četli jste ji někdo?
    Každopádně psaní a dobré příběhy obecně mají tolik různých vrstev, že se proces jejich vzniku dá sotva zachytit pár slovy. Ale jestli to někdo dokážete, hrozně ráda si to poslechnu. :D
  • williwilli Komentářů: 501
    Takže vlastně je to tak, že když má někdo co říct a umí to napsat, tak to funguje a je jedno, jestli to píše spatra a nebo před tím počmárá notes vztahy a seznamy postav... Kdo umí, ten umí.
    Ovšem na druhou stranu, bude to asi stejné, jako v každém dalším oboru lidské činnosti. Když to v člověku je a bude se tomu přiměřeně věnovat, tak z něj nakonec něco použitelného vyleze. Já se přiznám, že v tomto moc na manuály nevěřím. Ne že by se člověk neměl vzdělávat, ale spíš se mi zdá, že jsou dobré k vytříbení nějaké techniky. Ale jakmile člověku leze ze psaní "...a vona mu řekla a von jí pak řekl...", tak tam to asi četba rukověti dobrého pisálka nezachrání.
    A co se týče těch poletujících nápadů, s těmi bych souhlasil. Létají všude kolem, ale taky bych řekl, že se nesnáší s psacím stolem.
    Například jdu a dostanu nápad. Bomba nápad! Cestou domů si ho rozmýšlím, kombinuji, dávám dohromady alternativy. Přezuji se a odložím si, v kuchyni si dám kávu, abych trochu popohnal mozek a trochu si promyslel pointu. Pak si sednu ke stolu a chci začít ťukat první větu. A....!
    Nic!
    Vůbec nic! V hlavě mám vymeteno, když se do ní klepnu, ozve se dutá ozvěna. Pomalu ani nevím, co u toho stolu hledám. Natožpak abych si vzpomněl, jak to bylo s tím nápadem. Tak otevřu poštu a začnu vyřizovat práci...
    Prostě mi to nějak nejde. Ale i tak mě to baví :D
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Asi tak, pokud má člověk obrovský talent, ale nic s tím nedělá, pak to k ničemu nepovede. Zato někdo, kdo tolik talentu nepobral, ale každý den na sobě maká, to někam teoreticky dotáhnout může. A pak jsou případy, které nezachrání nic, ale oni si z toho nic nedělají a plodí dál. :D
    Haha, to je přesně můj problém. Všechny nápady vypadají v mojí hlavě jako budoucí mistrovské dílo. A pak si sedneš ke stolu a najednou nevíš, odkud začít, jak se jmenuješ a co to vůbec provádíš. Když to nakonec hodíš na papír (pokud máš tedy to štěstí, že k tomu vůbec dojde), zjistíš, že je z toho takový chabý odvar. Říkám si, že je jedině dobře, že nikdo neví, jaký byl původní úmysl nebo jak vypadala první verze, protože s tím bych se nikde nechlubila. :D
    No, aspoň jsem zase začala psát svoje veledílo, které je hodné pejska s kočičkou. Řekla jsem si, že na sebe musím chytře a dala jsem si závazek napsat každý den aspoň sto slov bez jakékoliv cenzury. To je úplné nic, je to za chvilku hotové a pokud mě to chytne, můžu pokračovat tak dlouho, jak se mi bude chtít. Nemusím se do toho tedy nijak dokopávat, prostě sednu, napíšu a uvidím. Jde to sice pomalu, ale pořád mnohem lepší, než když jsem několik měsíců nenapsala ani slovo. Zatím musím říct, že to na mě funguje.
    Jenom pořád čekám na nějakou tu poletující myšlenku k workshopu. ;)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.