Postavy

2»

Komentáře

  • katjakatja Komentářů: 16
    Děkuji za odpověď.

    Ano, s tím že to ženu asi víc ochromí se dá souhlasit. Muži mají pravděpodobně lépe zakódovánu krizovou reakci útok a ženy útěk, což je přirozené. Nejspíš jsem Váš původní příspěvek, který mě přiměl reagovat, nepochopila úplně správně. Mě šlo o zvládání bolesti jako takové - např. nemoc, strach ze zranění - tam je to podle mě o motivaci... (ten porod je docela dobrý příklad - tam je motivace silná) ale přepadení na ulici je podle mě zas o něčem jiném - tam se míchají jiné emoce a psychické mechanismy.

    Zajímavá zkušenost, (ohledně bolesti - či spíše opatrnosti) kterou muži nikdy neprožijí, je těhotenství. Sama na sobě pozoruji velký nárůst opatrnosti obzvlášť na partii břicha, od té doby, kdy jsem byla poprvé těhotná. Samozřejmě nejde to generalizovat, ale myslím, že alespoń částečně něco takového zažije snad každá žena. (to jen tak na okraj - ale myslím, že to při tvorbě také může někomu pomoct)

    Mimochodem, díky za zajímavé typy pro tvorbu postavy na Vašem blogu.laugh
    Katherine Luka
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Za prvé, jsem zvyklá, že mi tady na netu všichni tykají, tak jestli nebude žádných námitek, navrhovala bych to i pro tuto konverzaci.

    Jsem ráda, že se článek(články) líbil(y).

    Co se týče příspěvku a jeho pochopení - ona už je to nějaká doba, co jsem ho sem přidala, názory nás všech se trochu vyvíjí. Už si nejsem jistá, jak jsem to tehdy vlastně myslela, ale obecně s nějakou novou životní zkušeností, jsem se dopracovala k tomuto.

    Ono na ty postavy obecně, když se vrátíme k této podstatě, se to dá vztáhnout oběma směry. Přeci jen hrdinové toho zažívají hodně. Já tím, že se věnuji fantasy, kde jsou ty podmínky trochu drsnější, jsem spíš řešila u mých ženských postav ten případ, aby to právě nevypadalo uměle a neuvěřitelně. Mám tam válku a většinu mužů, ale pár žen taky a některé bojují, čili řeším to v tom směru, aby z nich nebyly Xeny aneb bojovnice,  které dnes bereme s určitou nadsázkou :D Na  druhou stranu pro jiné příběhové využití, ti musím dát jedině za pravdu a moc ráda jsem si vyslechla zkušenosti někoho, kdo ví o mateřství víc než já a dokáže to nějak popsat (asi si nedovedu představit, že bych to rozebírala s mou mámou :D )

    Děkuji :)


  • MikeHavliczekMikeHavliczek Komentářů: 882
    Jíťa, Katja: Obě máte pravdu. Tak trochu smile

      Mám něco zkušeností v kontaktním boji (krav maga, kurzy sebeobrany, box) a měl jsem možnost mluvit se spoustou žen z oboru a je to jak říká Jíťa. Není to slabostí, ostatně, při zmínce o "slabším" pohlaví pěním snad víc, než feministky. Je to opravdu jen tím, že je to nečekané. Ať se vám to líbí nebo ne, většina žen si prostě myslí, že si na ně nikdo nedovolí, protože mají va...ehm..víte co smile A pak BUM! a dostanou ji. Jenže, stejně tak můžete složit chlapa, když víte, že to nečeká nebo není zvyklý. 

    Katja: zbožňuju tu větu: A silné ženy nemusejí být nutně ty, které mají podprsenku přešitou z tátovy kroužkové košile. Tam mě fakticky dostala, to vystihuje naprosto vše smile
  • katjakatja Komentářů: 16
    díky (O:

    no, jak už jsem psala výše, asi jsem ten první koment, který mě přiměl reagovat nepochopila správně.

    Já jsem pak dál mluvila o schopnosti snášet bolest jako takovou (např. na kterou se dá předem "připravit" - návštěva zubaře...), ne o boji. (ačkoliv jsem to tam taky zamíchala, pardon.)

    Děkuji za zprostředkovanou zkušenost žen bojovnic. Jak říkám - já se v dřevárenských kruzích pohybovala jen velmi velmi krátce, takže to celé mohlo být spíš nezkušeností. Přesto mě to trochu překvapuje. Člověk by řekl, že se s časem i ženská tak nějak... otříská... (O: zvlášť taková, která dělá dobrovolně bojové sporty. Nějak si nedovedu představit, že by do střetu taková žena nešla naplno i s vědomím možné bolesti...? Nebo to zase špatně chápu?

    A představa, že mě někdo přetáhne po hlavě, když jdu v noci po ulici - tak to jsem asi na zemi a nepokouším se o nic - snad jen o ten útěk (a to kdoví jestli), jenže každý z těch příkladů mluví o jiném druhu bolesti - resp. o bolesti v jiném emočním kontextu.

    No jo, "slabší pohlaví"... to je jen klamání nepřítele - akorát je otázka, kdo koho tím klame (O:



    PS: Jíťo, speciální díky za typ, přidat záporákovi nějaké své kladné vlastnosti a klaďasovi nějaké záporné.


    Katherine Luka
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Tak nemyslela jsem tím úplně, že by trénovaná žena nemohla bojovat. Všimni si, že jsem to dělila na trénované a netrénované. Ta narážka na to, co jsem řešila u sebe, bylo spíš, že se mi nelíbí ve fantasy pojetí hrdinek-bojovnic. Prostě když proti sobě postavíš stejně trénovaného muže a ženu, muž bude ve většině případů lepší, prosté fyzické předpoklady. Nelíbí se mi, když jsou ženské hrdinky přehnaně "vytuněné". (a ty netrénované, to už jsme si asi vyjasnili, jak ty byly myšlené) Čili závěr - odděluju to a nechci ženy podceňovat. Jsou bojovné a mohou jít do souboje s vervou a nadšením. Ale od přírody pro rovný boj mají zkrátka ne moc dobré předpoklady, na které by se při psaní nemělo zapomínat a mělo by se to brát trochu reálněji a třeba to opřít o fakt, že ne vždy muž proti ženě bojuje naplno, protože ji podceňuje, nebo prostě nechce proti ženě jít naplno, protože mu to připadá trochu nefér, atd... Ta psychologie v tomhle hraje podle mě větší roli, kterou literatura (aspoň co jsem se ve fantasy setkala) trochu opomíjí.
  • katjakatja Komentářů: 16
    Díky za diskusi. Aktuálně mě to hodně zajímá, protože nosím v hlavě jednu takovou bojovnici profesionálku a protože to pro mě není zrovna typická hrdinka, nechci být úplně mimo. Měla jsem nějakou představu a tak moc děkuju za podněty a odpovědi vás všech. Pokud jsem tu rozjela OT tak se moc omlouvám, ale přišlo mi, že i tohle ke tvorbě postavy patří...
    Katherine Luka
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Neomlouvej se, to k tomu patří a je to jedině dobře. Minimálně mě jsi tím vytáhla z mého brlohu, abych se zase trochu zapojila do diskuse. Jo... postavy ty já řeším ráda :)

    Hodně štěstí s bojovnicí :)


  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Zaujímavé. Aj u mňa, hoci som žena, sú hlavnými postavami v románoch dosiaľ výlučne muži. Vždy omnoho starší než ja v čase, keď som o nich začala písať. Ktovie, čím to je. A ak náhodou – v poviedke – použijem ženskú hlavnú postavu, dozviem sa od testovacích čitateľov, že je nesympatická a že koná nelogicky. :-) Moje mužské postavy sú pre beta-čitateľov vo všeobecnosti väčší sympaťáci ako moje ženy. Ale rovnako to mám ja pri čítaní diel iných. Uvedomila som si, že som v literatúre dosiaľ nenarazila na významnú ženskú, ktorá by mi aspoň na chvíľu neliezla na nervy a nepripadalo by mi, že sa správa šialene. Mužským postavám rozumiem vo všeobecnosti lepšie.

    A vôbec, prečo by pre ženu mal byť problém písať z pohľadu muža? Stačí poznať pár pravidiel, ako že nemá byť uplakaný, a o žene, ktorá sa mu páči, nemá premýšľať v pateticko-komických metaforách, ale má to byť viac telesné... a to je asi všetko, čo je dôležité. :-)
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Hodně se touto tématikou zabývám a je samozřejmě nutné to brát tak, že je to lehce zobecněno. Neříkám, že nejsou výjimky. Z vlastní zkušenosti ale mohu říct, že i když píšu hodně za muže, tak se stále najde dost mých betačtenářů-mužů, kteří mi řeknou: Takhle by to chlap nikdy neřekl. A jde třeba jen o formulaci věty, ani ne psychologii postavy. (Uvedu to na příkladu: Muž popisuje nějakou ženu a řekne o ní, že měla falešný culík - jak mi bylo řečeno, většina mužů ani neví, co to falešný culík je. Prostě by to nepoužili. A takových věcí se najde samozřejmě hodně.)

    Myslím, že ten problém je ale oboustranný. Sama jsem se G. R. R. Martina nečetla, ale i o něm jsem slyšela, že mu prostě hrdinky ženy nejdou. Není třeba se tím trápit, protože se dá očividně proslavit i s tím :D

    Podtrženo, sečteno - ať to napíšeš sebelíp, vždy se najde nějaký rejpal. Některým mužům stačí jen holčičí jméno na obálce knihy, aby řekli, že to prostě číst nebudou :D
  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Čo je falešný culík, to neviem ani ja. :-) Možno je to tým, že ja sama nie som... ako by som to... ženská. Absolútne sa nevyznám v šminkách ani lakoch na vlasy. Ženské kydy o móde a takýchto sprostostiach ma nezaujímajú. Radšej si pokecám o raketových motoroch. :-) A tiež o nich radšej píšem. Asi aj preto bola moja raná tvorba označovaná za neženskú.

    Áno, stalo sa mi aj u mužských beta-readerov, že mi vytkli neprirodzené správanie muža. Naposledy mi bolo vytknuté, že mužský hrdina hľadel príťažlivej žene na nohy – vraj by hľadel na prsia. Vtip bol ale v tom, že nohy mala vtedy úplne obnažené, kým prsia nie. :-) Navyše ju nevidel prvýkrát, ale bola to prvá šanca pozrieť sa jej na nohy. Tak mi to prišlo logické, že sa pozrie na nohy. Začínam mať pocit, že sto ľudí – sto druhov logiky. :-)

    Ja som G. R. R. Martina čítala a jeho ženské hrdinky mi nepripadali o nič horšie ako u ženských autoriek. Niekedy ma rozčuľovali, niekedy som s nimi súcitila. Ako vždy.

    No hej, kvôli takýmto predsudkom som chcela pseudonym – mužský. Vydavateľstvo mi ho ale zatrhlo. :-(
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Tak já jsem v tomto podobná. O raketových motorech bych si, pravda, asi nepokecala, ale vím, co tím chceš říct. Studuju obor, na kterém jsou skoro samí kluci, takže si dovedu povídat i o něčem jiném než o módě a šminkách. Falešný culík jsem pochytila od mamky - je to culík z pramenů vlasů po straně hlavy s tím, že vzadu je máš pak rozpuštěné.

    Ty jo... na co se první muži dívají. Já si myslím, že to závisí na tom, jestli je horňák nebo dolňák. Kluci na tanečních často koukali na nohy a zadek. Možná kdybys tam dala přímo zadek (? otázka je, nakolik by tomu neřekli ve vlastních myšlenkách prdelka - netuším), tak by ti to nevytkli...

    Taky jsem přemýšlela o mužském pseudonymu jistou dobu, ale pak tu knihu nemůžeš vůbec propagovat. V dnešní době je to kolikrát to nejdůležitější na práci autora - žádné nakladatelství to za tebe neudělá.
  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Myslím, že ženám se mohou lépe psát ženské postavy a naopak mužům, mužské . Ale podle mě je to svým způsobem jedno. Protože jsou autoři (jak ženy, tak muži), kteří zvládnou dobré postavy bez rozdílů pohlaví.
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,675
    Tak jak tak nad tím přemýšlím, asi bych ženskou hlavní postavu nezvládnul. Samozřejmě, jako vedlejší postavy ano, ale to, co bych vyplodil, by asi bylo ke smazání.wink
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • AdharaAdhara Komentářů: 64

    Jíťa napsal(a) 
     
    Ty jo... na co se první muži dívají. Já si myslím, že to závisí na tom, jestli je horňák nebo dolňák. Kluci na tanečních často koukali na nohy a zadek. Možná kdybys tam dala přímo zadek (? otázka je, nakolik by tomu neřekli ve vlastních myšlenkách prdelka - netuším), tak by ti to nevytkli...

    Taky jsem přemýšlela o mužském pseudonymu jistou dobu, ale pak tu knihu nemůžeš vůbec propagovat. V dnešní době je to kolikrát to nejdůležitější na práci autora - žádné nakladatelství to za tebe neudělá.

     

    Nuž, ja som ten problém vtedy vyriešila doplnením aj tých pŕs. Zadok asi nie, videl ju odpredu – stála oblečená len v rozťahanom tričku a v nohavičkách. Ale všetko nestojí na jednom beta-čitateľovi, treba ich viac. A ak sa povedzme z desiatich mužských čitateľov jeden ozve, že mužský hrdina sa chová nereálne, kým deväť ďalších s tým nemá problém, asi to fakt netreba riešiť.

    Áno, pri pseudonyme autor nemôže ísť medzi čitateľov. Ale táto vec mi pripadá zbytočne preceňovaná. Podľa mojich skúseností je prínos osobnej propagácie diela takpovediac nulový. Je to už ale mimo témy postáv a tiež trochu kompromitujúce. V prípade záujmu o tieto moje nepríjemné skúsenosti ti môžem poslať súkromnú správu.
  • AdharaAdhara Komentářů: 64
    Jerrymungo napsal(a)
    Tak jak tak nad tím přemýšlím, asi bych ženskou hlavní postavu nezvládnul. Samozřejmě, jako vedlejší postavy ano, ale to, co bych vyplodil, by asi bylo ke smazání.wink
     

    Z toho si nič nerob, ja tiež nie! :-D
  • JitkaJitka Komentářů: 146
    Tak sem s tou zprávou :) Jsem zvědavá, protože znám lidi, kteří díky té osobní propagaci prodali docela dost. Z těch známých případů - osobní propagací začínal Paolini a musím říct, že odvedl skvělou práci - takovou blbost prodat tolika lidem, to je umění :) Ale znám i pár lidí z Čech, i když je pravda, že ti tím rozprodali náklad (řekněme 1000 - 1500 ks) a tím to skončilo.
  • Mirek H.Mirek H. Komentářů: 373
    Jerry: no  já bych  do toho  asi taky nešel :-). Ale jsou autoři co to prostě umí :-)

    Ad výtka k tzv. nesprávnému, nevěrohodnému chování, ono co čtenář to originál, a jak zmínila Adhara, z desti chlapů řekne jeden, že se mu to chování nezdá a další jsou s ním v pohodě:-) Takže hlavně jde vždy o to co na to autor :-)

    A nečíst knihu jen kvůli tomu že to napsala žena? Pro mě naprosto zcestný a krátkozraký pohled. :-)

Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.