První tři miniatury

Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
upraveno 15. červen 2013 v Povídky
Posílám slíbenou první várku miniatur k ohodnocení :) carpe legens

-----------
(Variace na pět slov)
Jsem nezávislý! ... když maminka přikáže.
-----------
(Kouzelný hlas)
Z backstage se nesl zvuk rozzuřených hlasů. Pak někdo rozrazil dveře a odkráčel pryč. Slyšela jsem to a tak jsem se šla podívat dovnitř za bubeníkem.
„Tý krávě se furt něco nelíbilo. Tak jsem ji poslal do háje,“ zasípal na mě Martin.
„A kdo potom bude zpívat? Za pár minut máte jít na pódium,“ ptala jsem se.
Martin si sedl ke stolu a začal do něj bušit hlavou.
„Já (buch) nevím (buch) sakra (buch).“
Náhle se mu však rozsvítila očka.
„Přece ty! Texty znáš, posloucháš nás od začátku.“
Vyděsila jsem se. Tohle po mně nemůže chtít. Vždyť ví, jak se před lidmi stydím.
„Pánové, na stage!“ přišel organizátor akce.
Martin mě chytil za ruku a odtáhl mě z místnosti. Až před publikum. Stála jsem u mikrofonu před pětistovkou dychtících lidí. Ozval se rozpačitý potlesk.
„ … Kde je Laura? … Kdo to má být? … Co se stalo s Laurou?!“ ozývalo se zespodu.
Chtěla jsem se rozbrečet. Utéct. Zalézt do ložnice a už nikdy nevyjít.
Něco se ve mně ale zlomilo. Tohle je má šance.
„Jedem! Raz – dva! Raz – dva – tři – čtyři!“ ozval se Martin a začal bubnovat. A já zpívat.
… byl jsem král v zemi kde není nouze … Lidé se postupně přestávali bouřit.
… jak duše a na konci přání jediné … Lidé už jen stáli a hleděli.
… jako Antoine na křídlech snů … A to už jásali, tleskali, šíleli, bylo to obrovské pozdvižení.
Nejlepší koncert, jaký kdy kapela Ecce Literi zahrála. A po nich přišly ještě lepší.
A takhle jsem se, Petříku a Majdalénko, stala v mladých letech zpěvačkou. Nikdy jsem toho nelitovala. A můžu odejít do nebe s pocitem, že jsem v lidech něco zanechala…
-------------
(Oko bez duše)
Díval se do oka bez duše... raději ustoupil a pustil ho sednout. Peter se vzdálil a vybral si místo co nejdále od něj.
„Děkujeme za účast. Váš výcvik potrvá přes čtyři dny a během té doby,“ spustila žena stojící u pultíku v přední části učebny.
Peter už neposlouchal. Stále musel myslet na toho chlapa sedícího několik židlí od něj. Tak prázdný pohled ještě neviděl. Ten muž neměl co ztratit. U tohoto typu programu to byla spíš výhoda, přesto na sebevražednou misi nepotřebovali šílence. Dost by mohl pokazit celou operaci.
„Nyní bych poprosila Petera, aby šel dopředu a převzal slovo. Děkuji.“
Šel tedy dopředu, trochu se rozdýchal a sebejistým hlasem promluvil k přítomným.
„Jako váš dozorčí psycholog vás budu mít na starosti. Jde o hodně, to snad víte.“
Ozvalo se souhlasné zabručení od všech, kromě toho chlapa. Jeho výraz ho děsil.
„Cesta na jinou planetu je jednosměrná. Potřebuji vás na to připravit. Jste zde dobrovolně. Před začátkem výcviku se dá ještě couvnout, má o to někdo z přítomných zájem?“
S úlevou sledoval, jak se onen muž zvedl a začal se proplétat mezi židličkami na druhou stranu místnosti.
„Výborně. Všichni zbylí vítejte v týmu. Naší prioritou je...“ zasekl se a přemýšlel, co v rohu dělá černá kosa. Muž k ní mířil. Petera náhle bodlo u srdce.
„...prioritou je...“ sesouval se pomalu k zemi. Muž vzal kosu a opět se proplétal mezi židlemi směrem k němu.
„...je...“
Přišel až k němu. Napřáhl kosu, zarazil mu ji hluboko do těla a ještě než se rozplynul, pošeptal mu do ucha:
„Vítej mezi mrtvými, Petere.“

Komentáře

  • LucieLucie Komentářů: 421
    Opravdu hezký :-)
    Myslím, že bys měl psát jen v rámci tohoto rozsahu.
    Napsané jsou ty povídky pro mě pochopitelnější, než když jsi je včera četl...
    Nezapomenutelnou stopu v nás všech ostatních zanechal výraz Transcendentní imanentno. Nemáš na něj taky povídku? :-)
  • Alex MysseAlex Mysse Komentářů: 237
    Napíšu ;) jedu teď s kamarády na tři dny do nahrávacího studia, tam budu mít času habaděj :) čekám, že to bude transcendentálnost za hranicí třetí standardní deviace empirické zkušenosti! :D (pardon, lepší volovinu jsem z hlavy vytvořit nedokázal :))
  • MarketaRMarketaR Komentářů: 729
    Taky si myslím, že tohle je prostě tvoje parketa a pokud máš pocit, že delší útvary ti nejdou, není důvod se o to pokoušet násilím. Tvé miniatury jsou prostě super. Má to myšlenku, pointu a neplýtváš slovy, takže u mě máš velké plus. ;-)

    A na to transcendentní imanentno určitě něco napiš, jen prosím abychom tomu porozuměli víc než tomuhle termínu. :D

    Transcendentálnost za hranicí třetí standardní deviace empirické zkušenosti.. ehm, co to proboha je??? :D
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,752
    Toť cosi trochu ďábelského. Možná bych si tipnul i na čtvrtou deviaci... :-)
    Mám ale stejný názor, každému sedí něco jiného a miniatury od tebe jsou excelentní. To zase neumím já... :-D
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.