Kovbojky - ještě je někdo čte?

Salma BlancoSalma Blanco Komentářů: 211
upraveno 6. duben 2013 v Povídky
Dovoluji si mezi psavce přijít i se svým příspěvkem.
Můj oblíbený žánr se dost vymyká současně módním trendům v literatuře. Žádní upíři, vlkodlaci a andělé. Žádná fantasy. Jen trošku staromódní omšelá klasika, na kterou, jak se zdá, svět už zapomněl.

Ukázka je náhodně vybraná kapitola z dokončené knihy. Předkládám kritice s otázkou, zda to má vůbec smysl a jestli bych se raději neměla věnovat třeba háčkování :-)
I když - to mi nejde už vůbec :-D


Muž a kůň vytrvale putovali rozpálenou krajinou a snažili se nevnímat sálající výheň na obloze. Měli svůj cíl a ten byl důležitější než všechno ostatní. Jejich vodítkem v nekonečné pustině se staly dvě ocelové koleje vedoucí od jednoho obzoru k druhému, vždy tak blízko sebe a přesto nekonečně vzdálené, nikdy se nestřetávající a nikdy se nerozdělující.
Jsme jako ony, napadlo muže v sedle, taky se nám nepodařilo dostat se k sobě blíž.
Před očima mu vyvstala znova ta drobná dívčí tvář s velkýma vylekanýma očima, lemovaná kaskádou tmavých dlouhých vlasů. Nell!
Když se s ní setkal poprvé, myslel si, že je to kluk. Až později, úplně náhodou zjistil, jak se mýlil.
Zajímala ho. Byla tak zvláštní a ty její oči! Bylo v nich tolik smutku a bolesti. Byl by udělal cokoliv, jenom aby se rozzářily úsměvem.
Proč to neudělal? Co mu v tom bránilo? Nedokázal se k ní přiblížit tak jako k jiným dívkám.
Proto odešla? Co znamenal její vzkaz? Stručné - Odcházím. Děkuji za všechno, co jste pro mě udělali. Buďte s Jackem šťastni, když mě to dopřáno nebylo.
Ruby tvrdila, že ten náhlý odjezd zavinili oni dva. Ale proč? Čím? Nechápal to. Měl prý být s Nell, ne s Ruby. Kdy? Kde?
Ach, bože, ale vždyť to právě chtěl! Jenomže si to neuvědomoval, tehdy ne, to až potom, když zjistil, že odjela. Kdyby byl s ní - zůstala by?
Proč jsou jenom ženy tak složité!
Koleje zazářily rudým odleskem zapadajícího slunce. Ani si neuvědomil, že den tak pokročil. Musí si pospíšit, aby dosáhl svého cíle pokud možno ještě za světla.
Přesto trvalo ještě skoro hodinu, než zahlédl mdlá světla linoucí se z oken domů pohraničního městečka. Kopyta jeho koně zvířila prach na jediné hlavní ulici. Po západu slunce městečko ožilo. Dřevěné okenice poskytující ochranu proti slunečnímu žáru se rozevřely, lidé opustili stín svých domovů a saloony se rozezvučely ryčnou hudbou. Někde na druhém konci městečka suše práskly dva výstřely, aniž by jim někdo věnoval velkou pozornost.
Jack zamířil rovnou k nádraží. Snad tady najde někoho, komu neušla přítomnost mladé dívky. Uvázal koně u zábradlí a vešel do budovy poštovního úřadu. Po pár minu­tách vyšel ven a za ním stařík s křivýma nohama a ukazoval směrem k městečku.
"Řikal sem si, že pro ní musí někdo přijet. Dyť copak by tady taková žába dělala sama. V hotelu jí určitě najdete, sám jsem jí tam poslal."
"Díky, dědo, moc jste mi pomohl," dotkl se dvěma prsty obruby klobouku namísto pozdravu a odcházel, vedouc svého koně za uzdu. Je tady! Díky Bohu!
Zamířil přímo k hotelu. U zábradlí uvázal koně a vešel do budovy. Uvědomil si, že se mu zrychlil tep. Tak moc na něj působí, že ji znovu uvidí? Neměl čas nad tím přemýšlet.
Hotel byla jednoduchá jednopatrová budova s jídelnou v přízemí a pokoji v patře. Jídelna teď byla skoro plná a skrze kouř z mnoha cigaret a dýmek neviděl dost jasně. Přikročil k pultu a kývl na ženu stojící za ním.
"Madam, hledám jednu dívku."
Žena ostřížím pohledem přejela po celé jeho postavě, než odpověděla.
"To asi každej."
"Vypadá jako Mexičanka," nedal se odradit. "Dlouhý černý vlasy, velký tmavý oči. A mluví jako opravdová dáma. Prý tady dneska byla. Přijela ranním vlakem a ten stařík na nádraží jí poslal sem."
"Hmm. A kdyby to byla pravda, co vy s tím? Vy ste chlap pro pořádnou ženskou a ne pro takovou chudinku."
"Takže tady byla." Spíše konstatoval, než se ptal.
Žena se zatvářila neurčitě a pokrčila rameny. Jack beze slova vytáhl bankovku, položil ji na pult a pomalu posunul k hostinské. Potom ruku odtáhl, ale sotva žena chtěla peníze vzít, rychle bankovku zase přiklopil svou dlaní.
"Tak víte kde je?" usmál se.
Žena se také zasmála chraptivým smíchem.
"Líbíš se mi, kovboji. Byla tady. Před pár hodinama, ptala se po nějaký práci. Nic nemám, tak šla pryč."
"Kam?"
Pokrčila rameny.
"Co já vím. Nejspíš naproti, k Samovi?"
Jack uvolnil bankovku a hostinská ji hbitě s úšklebkem zasunula do kapsy zástěry.
"Stejně je tě pro ní škoda, kovboji. Kdyby sis to rozmyslel, víš kde mě najdeš."
Jenom se usmál, kývl na pozdrav a vyšel znova na ulici.
Zjistil, že "U Sama" je saloon hned naproti, odkud se linula až moc hlasitá hudba, křik opilců a cinkot lahví. Nedovedl si představit, že by Nell mohla do takového podniku vůbec vejít. Sám tam nešel právě rád, ale potřeba ujistit se, že tam dívka není, byla naléhavější.
Uvnitř byl hřmot ještě horší a vzduch se dal skoro krájet. V první chvíli moc neviděl. Většina hostů byla tak opilá, že sotva stáli na nohou. Tady hledá zbytečně.
Už byl na odchodu, když ho najednou zastavilo něco, co zahlédl koutkem oka. Otočil se a to co uviděl, mu doslova zmrazilo krev v žilách.
Byla tam!
Rozcuchaná, s bledou tváří a temnými kruhy pod očima, seděla na klíně vousatému chlapovi, který se zuřivě snažil ji políbit. Byla opilá, to bylo víc než jasné, skoro ani nevnímala co se s ní děje. Něco mumlala a se zavřenýma očima malátně uhýbala hlavou před jeho dotěrnými rty.
Jack zůstal stát jako zkamenělý, v jediném kratičkém okamžiku mu hlavou prolétly všechny události dnešního dne. Nečekaný pocit prázdnoty, když zjistil, že odjela. Dlouhá cesta žhnoucí krajinou. Napětí a úleva že už je jí nablízku.
Najednou se v něm vzedmula obrovská vlna vzteku a zaplavila všechny předešlé pocity. Rozpálený téměř do běla, v touze po krvi nepříčetný zuřivostí se vrhl na vousáče, odtrhl od něj nic nechápající dívku, kterou bez zájmu odhodil za sebe a jedinou strašli­vou ranou pěstí vousáče odrazil až k dalšímu stolu. Muži začali vyděšeně vstávat, ale při pohledu na rozzuřeného kovboje se nikdo nepokusil zasáhnout.
Kdosi zahlédl, že jeden z vousáčových společníků sahá po pouzdře se zbraní a varovně vykřikl. Jack už i sám zaregistroval pohyb a dřív než mohl jeho protivník tasit, vykopl mu kolt z ruky. Muž zařval bolestí a chytil se za pochroumané zápěstí. Nikdo další už se nepokusil o žádný projev odporu.
Vousáč se nemotorně zvedal z trosek stolu, ale nejevil nejmenší chuť pokračovat v boji. Místo toho jen vztekle vrčel a pronesl polohlasně pár nechutných poznámek.
"Už ani slovo," zasyčel na něj kovboj, ruce sevřené v pěst. "Jestli jsi jí ublížil, najdu si tě, ať jsi kdekoliv, rozumíš?"
"Krucinál, co šílíš?! Ta děvka přišla sama, jestli ti de vo to. Klidně si jí vem, ale stála mě půl flašky a nic sem z toho neměl."
"Měl jsi z toho až dost a zmlkni nebo tě dorazím!"
"Si jí pořádně hlídej, dyž je to taková běhna. Asi jí nejseš moc dobrej, když vod tebe utíká, chacha!" provokoval muž, ale hlídal si dobře vzdálenost mezi sebou a rozzuřeným Jackem. Jack zbledl a několik nekonečných vteřin sváděl nelítostný vnitřní boj sám se sebou, se svou příšernou touhou bušit do toho zarostlého obličeje před sebou a ucítit krev. Několikrát se zhluboka nadechl a vydechl, aby se uklidnil a potom se beze slova otočil k východu.
Dívka, kterou Jackův rázný zásah odhodil na zem před výčepní pult, se mátožně, s oporou pultu za svými zády zvedla na nohy. Veškerým zbytkem svých sil se snažila proniknout mlhou alkoholového opojení, zastírajícího jí vědomí a pozvolna jí docházela hrůza, která se zde právě odehrála. Jako ve snách viděla Jacka, zuřícího, nepříčetného, schopného vraždit. V jasném záblesku vědomí si uvědomila, co udělala a obestřelo ji zděšení a znechucení nad sebou samou. A k dovršení všeho ještě viděla, že Jack odchází a ani se na ni nepodíval! Zahlédla jeho výraz plný odporu a pohrdání. Zatočil se s ní svět a s pronikavým výkřikem se sesula k zemi.
Jacka ten výkřik zastavil na půl cesty ke dveřím. Uvědomil si, že na ni úplně zapomněl! Útroby mu sevřela prudká neznámá bolest. Na malý okamžik zaváhal, ale přece se vrátil, zvedl ji ze země a v náruči vynesl ven. Nikdo se mu nepokusil postavit do cesty.
The world needs more cowboys.
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.