Necht?né kopírování jiného p?íb?hu

Zdravím,
nedávno jsem se rozhodl přepracovat scénář k jednomu soukromému animovanému projektu v kratší příběh, ale celé se to nějak zvrtlo a já po 80 stranách A4 ještě nedostal ani do poloviny. To mi ani tak nevadí, vlastně mě to moc baví a podle mě je to mnohle lepší způsob jak světu sdělit můj nápad.
Jenže se vyskytl problém který mi nedá spát. Některé části příběhu mi až moc připomínají děj jiných knížek. Někdy jsou to jen dvě tři věty ale někdy i celé odstavce. Paradoxně jsou to většinou díla které jsem si příliš neoblíbil. Celý příběh se točí kolem společenství s feudálním uspořádáním, smyslem pro čest a rytířství ale také s hypermotory, lasery a touhou ovládnout vesmír. To mi až nápadně připomíná Warhamer, což je mimochodem věc, která se mi nesmí k domu přiblížit na sto metrů. Je to vážně zvláštní, proč věci které nemám rád tolik ovlivňují mé psaní.
Stává se vám to také? Pochybuju, že před tímto problémem stojím sám, spíš mě zajímá, jak jste se s tím vypořádali. Sám mám v úmyslu jednoduše pokračovat a uvidím, co se z toho vyvine.
Předem díky za Vaše odpovědi:)
nedávno jsem se rozhodl přepracovat scénář k jednomu soukromému animovanému projektu v kratší příběh, ale celé se to nějak zvrtlo a já po 80 stranách A4 ještě nedostal ani do poloviny. To mi ani tak nevadí, vlastně mě to moc baví a podle mě je to mnohle lepší způsob jak světu sdělit můj nápad.
Jenže se vyskytl problém který mi nedá spát. Některé části příběhu mi až moc připomínají děj jiných knížek. Někdy jsou to jen dvě tři věty ale někdy i celé odstavce. Paradoxně jsou to většinou díla které jsem si příliš neoblíbil. Celý příběh se točí kolem společenství s feudálním uspořádáním, smyslem pro čest a rytířství ale také s hypermotory, lasery a touhou ovládnout vesmír. To mi až nápadně připomíná Warhamer, což je mimochodem věc, která se mi nesmí k domu přiblížit na sto metrů. Je to vážně zvláštní, proč věci které nemám rád tolik ovlivňují mé psaní.
Stává se vám to také? Pochybuju, že před tímto problémem stojím sám, spíš mě zajímá, jak jste se s tím vypořádali. Sám mám v úmyslu jednoduše pokračovat a uvidím, co se z toho vyvine.
Předem díky za Vaše odpovědi:)
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.
Komentáře
A teď vážně. Pravda že od doby kdy jsem psal svůj komentář příběh značně pokročil(měl jsem velice plodný týden) a každou další větou dostává tvar který jsem zamýšlel. Taky jsem ho podrobil přísnému oku svého otce, který už jednu knihu publikoval a druhou připravuje, a on mi pomohl příběh trochu usměrnit. Teď už dokonce místy připomíná moji vlastní práci:D
S tím příběhem ti to moc přeju / a trochu závidím / nosím toho spoustu v hlavě, ale nemám pocit, že bych byla dost vypsaná, abych se pouštěla do něčeho většího. Dáš jsem kousek na forum??
Jinak neboj, techniky z SW se mi nedostává, ale doma na moravě se mi někde na půdě válí starý jedenapůl ruční meč, z dob kdy jsem dělal šerm. Ale obávám se, že s tak lehkou a účinnou zbraní jakou vlastníš bys mě hodně rychle převálcovala:D
Jsem ráda, že budeš-li nařčen z kopírování, mám šanci situaci ustát :-)
V mém příběhu vystupují (nebo spíše budou vystupovat) postavy Duší - samostatných bytostí dříve žijících v tělech lidí, Direlatů i Polobohů (tyto bytosti neřešte, nemám je dost vypracované, abych vám je mohla popsat :-D ). Tak jsem k nim napsala úvodní texty a trochu informací,.abych případného čtenáře uvedla do tohoto rozsáhlého problému.
Ale když jsem dala část textu přečíst mamce, hned mě upozornila, že myšlenka Duší jí připomíná až moc nápadně Hostitele Stephenie Meyerové. Zvláštností je, že jsem knihu nečetla a ani jsem nevěděla, o čem je.
Pokud by to někdo označil za kopírování, prosím, jen doufám, že zatím myšlenku rozvedu natolik, aby už kopírováním nebyla :-D
o psaní jinak...
Mně třeba taky sebral Spielberg jeden můj námět, co jsem měl pěkně rozmyšlen a chtěl jsem si ho napsat... :-)
Flaubert
Ale souhlasím, už mi došlo, že je prakticky nemožné psát stoprocentně originální příběh. Jde spíš o to, nekopírovat vědomě a nekrást jiným nápady.
A čo s tým? Nič, je to ukrutná bezmocnosť – zúfalstvo, hnev... a motivácia publikovať čo najskôr, kým sa s tým istým nepresadí niekto iný. V prípade prvej knihy sa mi to nepodarilo, kým som sa naťahovala s vydavateľmi, s podobným námetom a dejom prišiel King. Bolelo to o to viac, že podľa jeho predslovu tú knihu napísal až PO mne a napriek tomu ona v preklade vyšla na Slovensku skôr, než moja v origináli! A ako bonus, King vyšiel cez vydavateľstvo, ktoré moju knihu najskôr odmietlo, pretože „je dlhá a odohráva sa v Amerike“ (Kingova bola tiež dlhá a odohrávala sa v Amerike). Ešte šťastie, že aspoň moja druhá kniha vyšla skôr než film Interstellar, ku ktorej ju prirovnávajú (podľa mňa neoprávnene, jedinú zhodu oboch príbehov vidím v tom, že v oboch bola planéta, na ktorej sneží :-)). Keby vyšla až potom, nikto by mi neveril, že som ju mala napísanú už štyri roky predtým a už vôbec nie, že celý dej bol premyslený jedenásť rokov predtým. Tých zhôd však mám, ako som písala, omnoho viac. U menej významných príbehov niekedy zhoda viedla k tomu, že som sa prestala príbehom zaoberať, zamietla som ho. Inokedy som zhodné prvky pozmenila, ovšem škrípajúc zubmi, pretože v mojich očiach išlo o zmenu lepšieho na horšie.
Každopádne, neviem, či je na nechcenej zhode horší fakt, že nikoho svojím nápadom neprekvapíte, keďže ho už pozná, alebo fakt, že vám nikto neverí, že vy ste boli prví/nezávislí. Má to síce pozitívum v tom, že ak niekto nápad už použil, asi bol naozaj dobrý, čo ale môže slúžiť nanajvýš na pohladkanie ega, keďže vy ho tým pádom použiť nemôžete. Respektíve môžete, ale so zmienenými problémami.
Flaubert