Necht?né kopírování jiného p?íb?hu

MikeHavliczek

Zdravím,
nedávno jsem se rozhodl přepracovat scénář k jednomu soukromému animovanému projektu v kratší příběh, ale celé se to nějak zvrtlo a já po 80 stranách A4 ještě nedostal ani do poloviny. To mi ani tak nevadí, vlastně mě to moc baví a podle mě je to mnohle lepší způsob jak světu sdělit můj nápad.
Jenže se vyskytl problém který mi nedá spát. Některé části příběhu mi až moc připomínají děj jiných knížek. Někdy jsou to jen dvě tři věty ale někdy i celé odstavce. Paradoxně jsou to většinou díla které jsem si příliš neoblíbil. Celý příběh se točí kolem společenství s feudálním uspořádáním, smyslem pro čest a rytířství ale také s hypermotory, lasery a touhou ovládnout vesmír. To mi až nápadně připomíná Warhamer, což je mimochodem věc, která se mi nesmí k domu přiblížit na sto metrů. Je to vážně zvláštní, proč věci které nemám rád tolik ovlivňují mé psaní.
Stává se vám to také? Pochybuju, že před tímto problémem stojím sám, spíš mě zajímá, jak jste se s tím vypořádali. Sám mám v úmyslu jednoduše pokračovat a uvidím, co se z toho vyvine.
Předem díky za Vaše odpovědi:)

Lucie

K tomuhle tématu si myslím, že psaním, stejně jako jakoukoli jinou formou tvoření se určitým způsobem vyrovnáváme s tématy, která se nás nějakým způsobem vnitřně dotýkají. Čili jestliže tě něco hodně štve, určitě se ti to bude motat do dílka, ať záměrně nebo podvědomě. Myslím, že postoj nechat to plynout tak, jak to cítíš a počkat, co z toho vyleze je dobrý. Mám to taky tak.

MikeHavliczek

Tak já to tedy zkusím, ale až mě nařknou že kopíruju, příjdu a vyřídím si to s tebou:D:D
A teď vážně. Pravda že od doby kdy jsem psal svůj komentář příběh značně pokročil(měl jsem velice plodný týden) a každou další větou dostává tvar který jsem zamýšlel. Taky jsem ho podrobil přísnému oku svého otce, který už jednu knihu publikoval a druhou připravuje, a on mi pomohl příběh trochu usměrnit. Teď už dokonce místy připomíná moji vlastní práci:D

Lucie

Aha, tak to doufám, že ne s technikou z hvězdných válek, vlastním jenom samurajský meč :-)
S tím příběhem ti to moc přeju / a trochu závidím / nosím toho spoustu v hlavě, ale nemám pocit, že bych byla dost vypsaná, abych se pouštěla do něčeho většího. Dáš jsem kousek na forum??

MikeHavliczek

Taky nejsem příliš vypsaný, ale už dlouho jsem ten nápad choval v hlavě a řekl si, že nemám co ztratit. Nejspíš jo, je tam jedna kapitolka která je podle mě celkem povedená, tak ji trochu poopravím a pošlu to.
Jinak neboj, techniky z SW se mi nedostává, ale doma na moravě se mi někde na půdě válí starý jedenapůl ruční meč, z dob kdy jsem dělal šerm. Ale obávám se, že s tak lehkou a účinnou zbraní jakou vlastníš bys mě hodně rychle převálcovala:D

Lucie

Zpátky k původní otázce - viz např Reudiger Dahlke: Princip stínu

Jsem ráda, že budeš-li nařčen z kopírování, mám šanci situaci ustát :-)

MikeHavliczek

Děkuju za tip, určitě si to přečtu/poslechnu. Podle popisu to vypadá jako přesně to, co potřebuju.

masenkamaskova

Když se podívám na nevědomé kopírování....může být až úplně náhodné :-D

V mém příběhu vystupují (nebo spíše budou vystupovat) postavy Duší - samostatných bytostí dříve žijících v tělech lidí, Direlatů i Polobohů (tyto bytosti neřešte, nemám je dost vypracované, abych vám je mohla popsat :-D ). Tak jsem k nim napsala úvodní texty a trochu informací,.abych případného čtenáře uvedla do tohoto rozsáhlého problému.

Ale když jsem dala část textu přečíst mamce, hned mě upozornila, že myšlenka Duší jí připomíná až moc nápadně Hostitele Stephenie Meyerové. Zvláštností je, že jsem knihu nečetla a ani jsem nevěděla, o čem je.

Pokud by to někdo označil za kopírování, prosím, jen doufám, že zatím myšlenku rozvedu natolik, aby už kopírováním nebyla :-D

MikeHavliczek

Přesně to se stalo mě když jsem začal psát scénář. Původní verze totiž byla, že Bratrstvo se pokusí zachránit umírající Zemi a vyšle několik lodí na oběžnou dráhu. Jenže pár politiků si usmyslí, že je chtějí zničit a vystřelí po nich. Jednu loď se jim podaří zničit. Byl jsem tak pyšný na svůj originální nápad. Dva dny na to jsem viděl v televizi nějaký seriál, něco jako věřte nevěřte a tam to bylo, do puntíku to samý. Ježiš jak já vám byl nasr....štvaný. :-) Tak moc, že jsem přepsal úvod, ve kterém Zemi pro jistotu zničím sám. To mají za to, že točí takové seriály. :-)

Seinso

Mě se to stává v jednom kuse sci-fi sice nepíšu, ale dost částo musim měnit celé stánky nebo postavy, protože prostě už existujou. Já kopírovat nechci, ani nevědomě, ale otázka je .... je to vůbec možné?

MikeHavliczek

Obávám se, že není. :-)

jerrymungo

Kopírování se člověk nevyhne, protože všechno objevné už bylo řečeno a napsáno. těch témat ke psaní prostě není tolik.
Mně třeba taky sebral Spielberg jeden můj námět, co jsem měl pěkně rozmyšlen a chtěl jsem si ho napsat... :-)

MikeHavliczek

Doufám, že si to Stevovi pěkně vytmavil. A jaký, smím-li se zeptat?

Ale souhlasím, už mi došlo, že je prakticky nemožné psát stoprocentně originální příběh. Jde spíš o to, nekopírovat vědomě a nekrást jiným nápady.

Adhara

Áno, toto dobre poznám, deje sa mi to v alarmujúcej frekvencii. Väčšinou ide o prípady, kedy som nezávisle prišla na niečo, na čo už predo mnou prišiel niekto iný. Občas som ale bola aj ja prvá, no niekto iný sa nezávisle (aspoň myslím) na mne s tým nápadom presadil. Už ako teenagerka som si začala tieto nešťastné zhody okolností zapisovať do tzv. Knihy naschválov. Mala som tam asi 20 zápisov – obsahovali zhody dejové i zhody v menách a názvoch (samozrejme, som si vedomá toho, že je plno ľudí na svete, ktorá majú rovnaké meno, ale keď sa TRI moje hlavné postavy volajú rovnako ako TRI hlavné postavy iného diela, nad tým sa už nedá mávnuť rukou).

A čo s tým? Nič, je to ukrutná bezmocnosť – zúfalstvo, hnev... a motivácia publikovať čo najskôr, kým sa s tým istým nepresadí niekto iný. V prípade prvej knihy sa mi to nepodarilo, kým som sa naťahovala s vydavateľmi, s podobným námetom a dejom prišiel King. Bolelo to o to viac, že podľa jeho predslovu tú knihu napísal až PO mne a napriek tomu ona v preklade vyšla na Slovensku skôr, než moja v origináli! A ako bonus, King vyšiel cez vydavateľstvo, ktoré moju knihu najskôr odmietlo, pretože „je dlhá a odohráva sa v Amerike“ (Kingova bola tiež dlhá a odohrávala sa v Amerike). Ešte šťastie, že aspoň moja druhá kniha vyšla skôr než film Interstellar, ku ktorej ju prirovnávajú (podľa mňa neoprávnene, jedinú zhodu oboch príbehov vidím v tom, že v oboch bola planéta, na ktorej sneží :-)). Keby vyšla až potom, nikto by mi neveril, že som ju mala napísanú už štyri roky predtým a už vôbec nie, že celý dej bol premyslený jedenásť rokov predtým. Tých zhôd však mám, ako som písala, omnoho viac. U menej významných príbehov niekedy zhoda viedla k tomu, že som sa prestala príbehom zaoberať, zamietla som ho. Inokedy som zhodné prvky pozmenila, ovšem škrípajúc zubmi, pretože v mojich očiach išlo o zmenu lepšieho na horšie.

Každopádne, neviem, či je na nechcenej zhode horší fakt, že nikoho svojím nápadom neprekvapíte, keďže ho už pozná, alebo fakt, že vám nikto neverí, že vy ste boli prví/nezávislí. Má to síce pozitívum v tom, že ak niekto nápad už použil, asi bol naozaj dobrý, čo ale môže slúžiť nanajvýš na pohladkanie ega, keďže vy ho tým pádom použiť nemôžete. Respektíve môžete, ale so zmienenými problémami.

jerrymungo

Jinak, Stevenovi jsem to napsal od plic, ale neodpověděl...  Jinak, ještě než jsem viděl Blízká setkání třetího druhu, měl jsem v hlavě podobný námět na povídku, ale přiznám, ne tak vymakaný. Šlo o setkání obyčejného člověka s létajícím talířem a nakonec si jej opravdu naložili a odletěli s ním. Inu, to byl takový nápad dvacetiletého nadšence. Ale pak už se mi do toho nechtělo, abych nevypadal, že jsem to okopíroval a neuměle sepsal.