Ako napísať knihu spoločne

mistralmistral Komentářů: 13
upraveno 11. květen 2017 v Kurz: Jak napsat knihu
Zdravím vospolok ☺️
Neviem, či s tým už niekto prišiel, takže sa ospravedlňujem ak áno. Môj sen je napísať knihu. Zatiaľ však zostalo iba pri tom sne; ten je síce veľkolepý (dokonca aj Nobelovu cenu som už dostala), vec sa má však, že mám veľa rozrobených projektov a nič nedokončené. A tak ma napadlo, že keby sme sa spojili viacerí takto 'postihnutí' MOŽNO by nám to šlo ľahšie. Povzbudili by sme sa, poradili si. Ak by mal niekto záujem, napíšte mi na verity.chase@zoznam.sk. Vďaka za pozornosť a prajem pekný deň.

Komentáře

  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,528
    Opravdu, už jsme se tady o jakési kolektivní dílko pokoušeli, není to tak dávno. Možná že tady na fóru ještě narazíš na Společný příběh o Radkovi... Rozejeli jsme to ve velkém stylu, dali jsme první nápad a každý, kdo cítil inspiraci přidal další pokračování. Ale pak lidé odpadávali s tím, že nám to dílo nechtějí kazit svými nápady. A nakonec jsem všechno dopsal já sám a udělal tomu otevřený konec, co kdyby náhodou někdy... Takže ono to není nic jednoduchého. Nám se prvotní idea stočila až k jakémusi thrilleru...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • mistralmistral Komentářů: 13
    Ahoj a vďaka za odozvu. Prepáč, že tak neskoro, nejako často sem nechodím a už som ani nedúfala, že sa vôbec niekto ozve. K obsahu Tvojho komentáru - skôr som to myslela tak, že keby sme sa spojili, každý by si robil na svojom diele, ale zároveň by sme sa podporili a tak. Písanie je neskutočne divná a na psychiku náročná robota. Osamelá, tam človek potrebuje veľa podpory zvonku, ak to chce dotiahnuť do konca. Možno, že to iba ja tak mám; na druhú stranu, keď vidím toľko nedokončených diel, tak si myslím, že nie som sama komu dochádzava para už v prvej tretine. A vôbec, štve ma to, mám toľko nápadov a nie som schopná ich dokončiť.
  • williwilli Komentářů: 389
    Tak to vítej v klubu - tady je nás takových celá řada. Občas sem nakoukneme, postěžujeme si, nebo se naopak s něčím pochlubíme. Takže se vlastně vzájemně podporujeme.
    Dotáhnout něco až do konce, to je hlavně o motivaci. To máš stejné, jako napsat někomu dopis. Když ho budeš psát z povinnosti, tak to nebude to ono, případně ho nedopíšeš vůbec. Když to bude s chutí a konkrétním sdělením, nebudou ti stačit dopisní papíry na stole...
    Ale i nedopsaná dílka jsou lepší, než žádná. Takže se hlavně nenech odradit a piš. Když ti dochází pára v první třetině, tak to zkus pro začátek o dvě třetiny zkrátit ;)
  • mistralmistral Komentářů: 13
    Willi, vďaka aj Tebe :) Motiváciu, ale skutočne silnú a dlhodobú, stále hľadám. Problém je ale v tom, že len čo začnem, okamžite vidím hromadu hromadu kritických čitateľov, ktorým to nebude dosť dobré :tired_face: Jednoducho, že nedokážem písať príbeh pre samotný príbeh. Ale s tým skrátením o dve tretiny, dobrý nápad. Namiesto kapitol, mikropríbehy, niečo ako poviedky, a to potom previazať do jedného celku. Vďaka :)
  • jerrymungojerrymungo Komentářů: 1,528
    My si to tady tak nebereme a opravdu se vzájemně podporujeme. Měla bys zažít naše srazy, tam se načerpá spousta nových sil ke psaní. Ale tady je opravdu spousta rozepsaných prací a já se k hojnému počtu z nich hlásím sám... ;)
    Motivaci ke psaní máme už v tom, že víme, že i když sem dáme cokoli, nějaká reakce se určitě objeví. A ohlížet se na to, že budoucím čtenářům nebude tvoje dílko dobré nemá cenu. Ani Hemingway nezačal rovnou psát Starce a moře, prostě i ti nejlepší spisovatelé nějak začínali.
    A když si začneš připouštět, že psaní je náročná práce na psychiku, nic nenapíšeš. Pro amatérského spisovatele je to naopak relaxace a rozšiřování obzorů, když musí provádět jakési rešerše, aby nepsal úplné hlouposti. Já třeba musel pátrat po pramenech ze starého Egypta, nebo hledat detaily konce 2. světové války v Berlíně a naposledy brouzdám po plánu Říma...
    Pro znalé-ten Řím je důležitý k tomu, že píšu další pokračování série Věže, tentokrát jsem zamířil hodně vysoko...
    Psaní je psí život, ale je to jediný život, který stojí za to žít.
    Flaubert
  • mistralmistral Komentářů: 13
    Práve rešerše sú jedna z vecí, ktoré sa mi na písaní najviac páčia, že človek sa dozvie veci, ktoré by ho normálne ani nenapadlo hľadať. Inak, mala by som otázku - čo robiť keď mám postavy a nemám k ním príbeh, alebo naopak, mám príbeh, avšak hrdinky akosi nie a nie vyjsť z prázdnoty, tak aby boli plnokrvné a nešušťali papierom?
Abys mohl komentovat, musíš být přihlášený nebo registrovaný.